Thomas Kulidakis: Evropská unie by se k západnímu Balkánu měla chovat podle biblického Matouše
„Vaše slovo buď ano, ano – ne, ne; co je nad to, je ze zlého.“ Tak praví kniha knih, Bible, Matouš 5:37. Pokud si chce Evropská unie zachovat alespoň zbytek sebeúcty a váhy v očích mimounijního světa, měla by se slovy Matouše řídit. Na posledním unijním summitu se šesticí balkánských zemí se místo jasných vyjádření došlo k naprosto vágnímu ujištění.
Dozvěděli jsme se zase a znovu, že Unie má o Balkán stále zájem, poněvadž jsme jedna rodina, je to náš společný osud Evropanů apod. Žádný konkrétní závazek ovšem nezazněl.
Čtěte také
Dokonce i zopakování ujištění, že západní Balkán má unijní perspektivu, se do společného prohlášení unijních politiků dostalo pravděpodobně jen jako ústupek části členských států. Konkrétně Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku a státům sdruženým ve Visegrádské čtyřce. Je to nejen hezké gesto, ale také důležitá zpráva pro českou diplomacii.
Českou republiku totiž čeká unijní předsednictví, jedna z jeho priorit, tedy přistoupení západního Balkánu, se přitom shoduje s dlouhodobě deklarovanou prioritou naší zahraniční politiky. Předsednictví přijde po Francii, která se před dvěma lety zapsala společně s Nizozemskem neblaze do dějin diplomacie zablokováním začátku přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií.
Reformy v zemích západního Balkánu
Čeká nás tedy kus práce. Úspěch bude i to, pokud se posuneme od opakování frází, které zazněly už před osmnácti lety, k naději začlenění alespoň části západního Balkánu. Problém ovšem je, že přístupová jednání jsou snadné rukojmí jednotlivých států, které mnohdy jednají z vnitropolitických pohnutek.
Čtěte také
Když pomineme zmíněný tandem západoevropský, činí se momentálně nejviditelněji Bulharsko. Když si Severní Makedonie vyřešila spor s Řeckem, nastoupila Sofie. Jenže ta neřeší antickou minulost Alexandra Velikého, ale nedávné moderní dějiny a jazykovou otázku. V podstatě chce, aby Severní Makedonie kapitulovala kvůli příslibu členství v blíže nespecifikované budoucnosti.
I pokud by ale vláda ve Skopji ustoupit chtěla, těžko ji k tomu motivuje neustálé mlžení ze strany Unie, ve které se sliby pohybují v jistotě typu tekutého písku. Není se tak co divit, že albánský premiér prohlašuje, že se nejen jeho země stala nechtěnou nevěstou. Ta prý ví, že svatba nebude, ale lásku bude projevovat dál. Není se ani co divit, že Srbsko hraje na všechny strany, Kosovo se snaží vynutit si uznání, aniž by ho uznávalo pět unijních států, Bosna a Hercegovina je na rozpadnutí, Černá Hora úpí kvůli finančním skandálům i dluhové pasti Číny, Severní Makedonie se zmítá od nestability finanční k nestabilitě politické a zase zpět.
Čtěte také
Nejde přitom jen o tolik skloňované nebezpečí pronikání Číny, Ruska, Turecka a Saúdské Arábie na samé hranice Unie na Balkáně. Jde také o nebezpečí organizovaného zločinu, migraci nebo neprůhledný Klondike našeho typu 90. let, který se lehce šíří mimo domovinu. Je pravda, že reformy v zemích západního Balkánu váznou, ale proč by nevázly, když za ně jsou jen prázdné sliby a finanční příspěvky. A to je další nebezpečí.
Peníze vynaložené z peněz unijních daňových poplatníků na podporu přípravy dalšího rozšíření mohou být utraceny nadarmo. Navíc – a to si je třeba pamatovat a stačí pohled na Afriku, proč kšeftovat náročné reformy za peníze s Unií, když jiní chtějí jen náklonnost za peníze nebo zbraně. Je tedy konečně potřeba říct jasné slovo, stanovit platný harmonogram a podle toho se řídit.
Pokud je šance na přistoupení, musí být reálná, aby dané země v blízkém unijním okolí lákalo namáhat se. Pokud šance není, je možné začít klasickou realistickou a transakční politiku. V bažině výroků „možná, kdyby, snad a jednou“ se rozhodně úspěch nalézt nepodaří.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
