Petr Šabata: Visegrádské země daly Balkánu další polibek smrti

12. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Čtyři premiéři Visegrádské skupiny se setkali v Lublani se slovinským předsedou vlády Janezem Janšou

Členové Visegrádské skupiny opět podpořili vstup zemí západního Balkánu do Evropské unie a tím tento správný cíl oddálily. Vysvětlení paradoxu je prosté – když se přimlouvá skupinka potížistů, šance takového projektu klesnou. Tak to chodí nejen v Unii, ale v reálné politice všude na světě. Jak by dopadl třeba plán zabezpečení muničních skladů v České republice, kdyby za něj lobovala ruská státní firma?

Přitom přijetí Černé Hory a Srbska, které jsou v přístupových rozhovorech nejdál, ale i Albánie, Severní Makedonie, Kosova i Bosny a Hercegoviny by bylo pro Unii přínosné, stejně tak pro země Visegrádu. Stačí se podívat na mapu Evropy.

Čtěte také

Důvody pro jsou nejen bezpečnostní – začleněním do Evropské unie by se tato historicky složitá část Evropy stabilizovala. Ale i ekonomické, a to právě pro Maďarsko, Slovensko i Česko.

Na Balkáně – tedy přímo v evropském prostoru – tvrdě prosazují svůj vliv Čína, Rusko, Turecko i Spojené arabské emiráty. Vstup západobalkánské šestice do EU by tyto pokusy když ne zmařil, tak aspoň výrazně ztížil. Země Visegrádu navíc opravdu mají bohaté zkušenosti s evropským přístupovým procesem i s nováčkovskými potížemi a toto unikátní know-how mohou Balkánu nabídnout.

Přímluvy V4 na obtíž

A přece je páteční naléhavá přímluva visegrádských premiérů za urychlení rozhovorů jen dalším polibkem smrti. Viktor Orbán vede s Unií už zcela otevřený souboj na několika frontách. Kvůli porušování vlády práva a evropských hodnot zahájila Unie s Polskem řízení před třemi roky a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová k tomu nedávno řekla: „V obou zemích se situace posunula špatným směrem.“

Čtěte také

Český premiér je podle auditorů Evropské komise ve střetu zájmů, případ teď převzal Úřad evropského veřejného žalobce. A Slovensko se i s ohledem na domácí problémy tak trochu veze…

To nejsou úplně šťastné sudičky pro myšlenku rozšířit Unii na Balkán, což je pro sedmadvacítku sice správný, ale taky obtížný a trochu riskantní úkol. I kdyby v Bruselu seděli samí svatí a i kdyby byli svatí také všichni šéfové členských států, kteří budou mít samozřejmě rozhodující slovo, stejně jsou opakované přímluvy dnešní V4 jen na obtíž. A balkánské země by si měly sehnat jiné zprostředkovatele.

S jistou nadsázkou by se dalo už o Visegrádu napsat – kudy chodí, tudy škodí. Nejen Balkánu, ale taky českým národním zájmům, které jistě nespočívají v obraně Viktora Orbána; maďarským národním zájmům, které jsou úplně jiné než byznys současného maďarského premiéra; Polsko je regionální velmoc se zcela odlišným postojem k Rusku; a Slovensko jako člen eurozóny chce být za všech politických reprezentací v samém jádru EU, v čemž mu Visegrád svou pověstí nepomáhá.

Petr Šabata

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) nedávno řekl, že posun v rozšíření EU o země západního Balkánu bude jednou z priorit pro předsednictví Česka v Radě EU ve druhé polovině příštího roku. Jestli to myslí vláda s Balkánem dobře, měla by přibrzdit.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio

Související