„Není to problém peněz, spíš kontroly, jak se utrácejí.“ Západní Balkán do EU jen tak nevstoupí

10. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel a slovinský premiér Janez Janša

Lídři evropské sedmadvacítky se sešli se zástupci šestice zemí západního Balkánu. Ve slovinském Brdu mluvili hlavně o společných vztazích a také o integračním procesu balkánských zemí. „Po summitu je jasné, že rozhovory se Severní Makedonií a Albánií zatím nebudou pokračovat. Myslím si, že summit nepřinesl žádný zásadní posun ve smyslu přiblížení zemí západního Balkánu ke vstupu do EU,“ říká Vladimír Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity.

„Já se obávám, že státy západního Balkánu do EU nevstoupí. A pokud ano, ten proces bude hrozně zdlouhavý. Existuje několik států, které si opravdu nepřejí vstup zemí z regionu – například Francie, Dánsko a další. Protože mají problém s korupcí na Balkáně a dalšími zásadními problémy, se kterými se v regionu potýkají,“ říká Đorđević.

Čtěte také

Samozřejmě pak existují evropští členové, které si přejí vidět balkánské země vstoupit do Unie. To je třeba Visegrádská čtyřka, baltské státy, Chorvatsko. Ale myslím si, že tyto země nemají tak silnou pozici, aby vstup dokázaly ovlivnit,“ dodává. 

Výsledkem summitu je deklarace, která konkrétní data rozšiřování EU o západní Balkán neuvádí. Slibuje ale významné investice do regionu – až 30 miliard euro.

„Nemyslím si, že je to otázka množství peněz, spíš je otázka, jak se tyto investice budou kontrolovat. Když do toho regionu vložíte peníze, tak to neznamená, že ho automaticky můžete efektivně transformovat,“ upozorňuje Đorđević.

Když do toho regionu vložíte peníze, tak to neznamená, že ho automaticky můžete efektivně transformovat.
Vladimir Đorđević

Ano, EU je rozhodně nejvýznamnějším hráčem ve smyslu podpory západního Balkánu. Když se ale podíváte na podporu vstupu do EU, tak začala docela klesat – nejen v Srbsku, ale i v ostatních zemích regionu. Například Severní Makedonie, která má problém s Bulharskem. To blokuje vstup Severní Makedonie do Unie. Bojím se, že kontrola toho, jak se utrácejí evropské peníze v regionu, není tak jednoduchá, zejména kvůli korupci a také problémům vlády práva,“ dodává Đorđević.

Maximum možného

S tím souhlasí také Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů: „Není překvapením, že někteří politici v regionu nekomunikují to, jak je pro ně EU zásadní ekonomicky i politicky. Data a průzkumy veřejného mínění ukazují, že politici v zemích západního Balkánu jsou v průměru méně proevropští než občané.“

Čtěte také

Evropská unie na summitu podle něj zemím nabídla maximum možného, co mohla. „Ten kontext je potřeba číst na obou stranách. Některé země EU nejsou připraveny na nová členství nebo dokonce na to, aby se stanovoval rovnou nějaký konkrétní termín vstupu.“

„V kontextu toho, že státy západního Balkánu by chtěly vstoupit, je to taková poloviční cesta. Evropská unie se snažila znovu ujistit, že perspektiva vstupu existuje. Dokonce zmínila přímo slovo členství, které se objevilo v závěrečné deklaraci. Samozřejmě zmiňovali mnoho ekonomické i infrastrukturní spolupráce. Politická spolupráce je tedy prohloubená v tom, že by se pravidelné summity měly opakovat. V tomto kontextu bych to četl jako maximum možného – aby obě strany měly to, co chtějí. Nebylo to pro jednu příliš moc a pro druhou vůbec nic,“ dodává Jan Kovář.

Oba rozhovory si poslechněte v audiozáznamu pořadu Evropa Plus.

Spustit audio