Na Balkáně stále žijí tisíce migrantů. Čeká je těžká zima, covid-19 i příchod lidí z Afghánistánu

Po pádu Kábulu letos v srpnu očekávají humanitární organizace velký nárůst migrantů. Při nejhorším možném scénáři by podle OSN mohlo z Afghánistánu uprchnout až půl milionu lidí.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Zabrání řecké a turecké ploty migraci z Afghánistánu?

Nejvíce z nich zamíří do okolních států, mnoho se ale pokusí dostat do Evropy. Jednou z hlavních cest je právě Balkánská trasa. Balkán byl během migrační krize nejčastější trasou, kudy se uprchlíci dostávali do Evropské unie.

„Podle současných odhadů je momentálně v Bosně stále něco mezi čtyřmi pěti tisíci uprchlíků. Je těžké mít přesný odhad, protože nejméně 1900 lidí žije mimo uprchlické tábory. Ti ostatní žijí v různých improvizovaných obydlích, v opuštěných budovách a tak dále,“ popisuje situaci v Bosně Nicola Bay.

Musíme vybavit uprchlické tábory tak, aby byly schopné zajistit migrantům lékařskou péči v případě onemocnění covidem.
Nicola Bay

Před zimou se humanitární organizace a dobrovolníci musejí připravit na zvýšení počtu těch migrantů, kteří běžně pobývají mimo tábory. Situaci navíc zásadně komplikuje pandemie covidu-19.

„Musíme vybavit uprchlické tábory tak, aby byly schopné zajistit migrantům lékařskou péči v případě onemocnění covidem. S nárůstem populace migrantů budeme muset pečlivě hlídat místa, kde by mohla vznikat ohniska nákazy. Pak musíme zajistit i ty, kteří se do uprchlických center nedostanou – ať už z vlastní vůle, nebo z důvodů nedostatečně kapacity těchto zařízení,“ plánuje Bay.

Násilí i ničení majetku

Většina migrantů v Bosně pobývá na severozápadě země, u chorvatských hranic. Mnoho z nich je odkázáno na humanitární pomoc, včetně zajištění jídla nebo základního oblečení.

Čtěte také

Když nepřijmeme prověřené Afghánce legálně, přijdou sem ti neprověření ilegálně, předpokládá Rozumek

„Sbíráme svědectví lidí, děláme stavební práce na squatech, kde lidé přebývají, instalujeme solární panely, uklízíme odpadky, snažíme se podpořit i místní. Trávíme s nimi čas, snažíme se o kulturní obohacení, sportujeme, tancujeme, hrajeme karty a podobně,“ popisuje dobrovolnice Anežka Špačková, která jezdí pomáhat uprchlíkům do Bosny.

Podle ní v letních měsících bosenská policie častěji vyklízí nelegální ubytování – migranty sváží do oficiálních táborů, například do uprchlického centra Lipa.

„Často jim spálí nebo zničí všechny věci, protože si je nesmějí brát s sebou do táborů. Proto je tady neustále materiální nedostatek – migranti z tábora mohou odejít,“ říká Špačková

Dokud se daří migranty držet za hranicemi EU, tak je politikům jedno, jakým způsobem se to zajišťuje.
Magda Faltová

Lidé v táborech nechtějí zůstávat mimo jiné proto, že se pokoušejí pravidelně překročit hranici s Chorvatskem. Tam se často setkávají s násilím ze strany chorvatské policie.

Čtěte také

Afghánští uprchlíci v území nikoho. Co se děje na polsko-běloruské hranici popisuje zpravodaj Českého rozhlasu

„Přes padesát procent lidí, kteří se hranice pokusí překročit, hlásí, že jim chorvatská policie vzala jejich osobní majetek, anebo jim ho zničila. Veliké procento lidí pak hlásí fyzické násilí ze strany chorvatských policistů. Většinou ve formě bití,“ shrnuje Nicola Bay.

Podle Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci, o násilnickém chování chorvatských policistů v Evropě vědí. Až na některé strany v Evropském parlamentu to ale nikoho nezajímá.

„Zajímá to jen lidskoprávní organizace nebo Zelené v europarlamentu. Státy jsou si toho dlouhodobě vědomy, třeba i Řecko. Politici to ale vnímají tak, že dokud se daří tyto lidi držet za hranicemi EU, tak je jim jedno, jakým způsobem se to zajišťuje,“ uzavírá Faltová.

Je region západního Balkánu připravený na zvýšený počet uprchlíků, kteří se přes něj budou chtít dostat do Evropské Unie? A jak se žije těm, kteří už v oblasti jsou? Poslechněte si celý díl pořadu Evropa Plus, který připravila Magda Fajtová.