Tereza Zavadilová: Strašidlo inflace se zhmotňuje
Sýčci, kteří zhruba od poloviny loňského roku předpovídali, že důsledkem pandemie a protipandemických opatření bude inflace, nakonec měli pravdu. Česko za duben ohlásilo více než tříprocentní meziměsíční růst cen. Podobným tempem roste inflace i jinde, například ve Spojených státech, kde přesáhla dokonce čtyři procenta.
Důvodů ke zdražování je několik. Průmyslové země teď zažívají velkou průmyslovou inflaci, což je i tuzemský případ. Kvůli problémům v dopravě způsobených pandemií rostou ceny surovin – prudce zdražily třeba měď a železo, což ovlivní rozpočty stavebních i strojírenských zakázek.
Čtěte také
Navíc pandemie ztížila přeshraniční migraci lidí za prací, takže zůstává celkem drahá i pracovní síla. Specifikem letošního roku je nedostatek čipů, což zase zdražuje některé technologické výrobky i spotřební zboží. Tuzemská průmyslová inflace vzrostla v dubnu na 4,6 procenta. Toto je jeden okruh problému.
Druhým je měnové uvolnění, ke kterému došlo kroky centrálních bank ve snaze podpořit ekonomiku, plus protipandemickými opatřeními států, které masivně vyplácely podpory lidem a firmám během lockdownu. V Česku má na růst inflace vliv i politika dlouhodobého oslabování koruny vůči euru. Přebytek peněz způsobuje bublinu na některých aktivech – nejmarkantnější to během uplynulého roku bylo na akciích, kryptoměnách a hlavně v nemovitostech.
Růst sazeb a zvýšení daní
Ceny českých nemovitostí se vyvíjejí zcela absurdně – meziročně ceny bytů za první kvartál vzrostly podle HB Indexu o 13 procent, pozemků a domů dokonce o 16.
Čtěte také
Přitom výnosy bytů a domů v podobě nájemného klesají. To se netýká jen Prahy – například ceny srovnatelných nemovitostí v některých lokalitách na českoněmecké hranici jsou výrazně vyšší v Česku, ačkoli životní úroveň je zde o dost nižší.
Ceny nemovitostí mimochodem Česká národní banka do inflačního indexu vůbec nezahrnuje. Nákupní horečku táhne z velké části psychologie, patrně strach z inflace, a částečně také atraktivita hypoték – protože průměrná sazba úvěru je těsně pod dvěma procenty.
To ale nebude na dlouho. Ekonom Lukáš Kovanda citoval konsenzus Bloombergu, z nějž vyplývá, že analytici čekají růst sazeb v Česku skoro nejrychlejším tempem na světě. ČNB prý bude muset v příštích dvanácti měsících zvednout svoji základní úrokovou sazbu hned pětkrát, z nynějších 0,25 procenta na 1,50 procenta.
Čtěte také
Úroky na desetiletých státních dluhopisech, které za rok vzrostly o procentní bod, také naznačují budoucí růst sazeb. To drobným dlužníkům může splátky hypoték dost prodražit. Výrazně se také rozevřou úrokové nůžky mezi Českem a eurozónou, kde zatím velké inflační tlaky nejsou.
Inflace na současné úrovni ještě není žádným strašákem. Naopak, může podpořit postcovidovou rekonvalescenci ekonomiky, protože lidé budou mít tendenci nashromážděné peníze spíše utrácet. Pokud by ale růst cen zesiloval, patrně by to byl problém jak pro centrální banku kvůli měnové stabilitě, tak pro vládu, jíž by se prodražily splátky dluhů.
Kromě růstu sazeb je učebnicovým nástrojem na omezení peněz v ekonomice zvýšení daní. Toho se ale až do voleb určitě není třeba bát.
Autorka je ekonomická novinářka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
