Tereza Zavadilová: Peníze z helikoptéry a inflace
Svět prožívá největší ekonomickou uzávěru od druhé světové války a paradoxně to není příliš vidět. Západ řeší katastrofu tím, že zalévá trhy i jednotlivé lidi a firmy postižené koronavirem penězi. Politicky je to logické, neboť obyvatelstvo řeší obavy o zdraví a životy a uvrhnout jej do příliš velké existenční nejistoty by už bylo moc. Radši se vyhlašují nejrůznější dluhová a nájemní moratoria, ošetřovné, kurzarbeity a podobně. Opatření jsou podobná všude ve vyspělém světě.
Nejštědřejší podpůrný balík na stole nyní mají Američané. Nový prezident Joe Biden bude žádat poslance a senátory o schválení bilionového nástroje na podporu ekonomiky, který má za cíl poslat peníze každému Američanovi. Takový základní příjem v praxi, mohlo by se říci.
Čtěte také
Právě obrovská výše státních injekcí, které během pandemie proudily do ekonomiky a výrazně zvedly celosvětové zadlužení, způsobila ty podivné věci, které se v posledním roce na trzích dějí.
Ačkoli globální ekonomika klesla o 4,5 procenta, výrazně rostou ceny některých aktiv – především akcií i kryptoměn a také nemovitostí. Celková inflace se ve vyspělém světě zatím drží poměrně nízko, kolem dvou procent.
Ekonomika jsou především lidé
Tahle hodnota je ovšem podle některých ekonomů trochu zkreslená – spotřební koš totiž nyní zcela nereflektuje realitu růstu cen.
Jednak nesleduje ceny nemovitostí (protože ty nejsou považované za spotřebu), ale ani současné spotřebitelské trendy, například fenomén e-commerce. Spotřební koš a nákupní zvyklosti člověka v pandemii vypadají zcela jinak než před ní.
Čtěte také
Tvorbě cenových bublin také pomáhají nízké úrokové sazby, protože zlevňují peníze potřebné k nákupu akcií či nemovitostí a zároveň snižují atraktivitu hotovosti a úspor.
Nyní s Bidenovým balíčkem se čeká, že část těchto takzvaně „peněz shazovaných helikoptérou“ opět skončí ve stále dražších cenných papírech a realitách. Mimochodem, akcie vypadají předražené i opticky, protože zatímco jejich ceny rostou, pandemií zasažené firmy rozhodně nevykazují růst zisků ve stejném tempu…
Není tedy divu, že svět se bojí inflace, což je paradoxně dalším psychologickým tahounem růstu cen aktiv, která mají uchránit peníze před znehodnocením. Navíc se zdá, že se obrací globalizační trend směrem k takzvané lokalizaci výroby. Asie zbohatla, lidé mají vyšší výplaty – což prodražuje výrobu, zároveň pandemie se svými uzavírkami zkomplikovala pohyb zboží a lidí. Takže se čeká, že se výroba bude postupně vracet zpět na Západ.
Čtěte také
Žádné drama se ale nekoná. Pokud si vezmeme konkrétní prognózy, obavy z inflace jsou – aspoň v tuto chvíli – trošku přestřelené. V Evropě včetně Česka se letos čeká inflace kolem dvou procent, ve Spojených státech směrem ke třem procentům. Tam navíc zmírnilo obavy z budoucího boje s růstem cen jmenování nové ministryně financí Janet Yellenové, což je první žena v úřadu, který má historii dlouhou 232 let.
Yellenová si jako guvernérka centrální banky získala ostruhy právě svou rozvahou v řešení inflace po roce 2008, kdy byla hlasem, který se nenechal strhnout k předčasnému zvyšování sazeb.
Známý ekonom Paul Krugman poznamenal, že ministryně je perfektně vybavená pro současnou dobu, protože umí zároveň pracovat s daty a zároveň nezapomíná, že ekonomika jsou především lidé. Tak snad to tady také ustojíme.
Autorka je šéfredaktorka deníku E15
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
