Tereza Zavadilová: Hodně peněz, velký pád

2. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Letiště Václava Havla, Terminál 1

Loni touto dobou bylo z dnešního pohledu ještě vše zalité sluncem. Přesto už se vědělo, že globální ekonomika po dekádě růstu začíná brzdit.

Poptávka po autech nebo letadlech klesala, velké ekonomiky jako Německo nebo Čína hlásily jen vetchý růst. Investoři vlastně trochu čekali impuls k pádu trhů, na rozbušku, jakou byl v září roku 2008 pád investiční banky Lehman Brothers. Ten se stal odrazem a posléze i symbolem finanční krize, způsobené tehdy přílišným hazardem bank a finančních společností. 

Čtěte také

Ovšem co přišlo, nikdo nečekal. Zatímco standardní ekonomická krize už byla na obzoru, pandemie přinesla nový černý pátek na burze. V tomto případě tedy pár dní následujících poté, co 11. března Světová zdravotnická organizace oznámila, že koronavirus je doopravdy pandemií. Trhy se zhroutily o 30 procent. Svět ochromila obava z pandemie takového rozsahu, kterou sto let nikdo od španělské chřipky neviděl.

Na druhou stranu, už předchozí relativně omezené epidemie nemocí jako SARS, zvířecích chřipek nebo eboly ukázaly, že panika se mezi lidmi, politiky i na trzích bude v případě skutečné pandemie šířit velmi rychle.

Rok 2020 byl asi rokem největších změn za tři dekády. Dění razancí překonalo předchozí finanční krizi a svým dlouhodobým dopadem na společnost a ekonomiku se může rovnat změnám po pádu železné opony.

Masivní státní podpora

Koronavirová pandemie popřela řadu dosud platných exaktních pravidel. Už jsme si zvykli, že záporný může být úrok, ale u fyzické věci, jako je ropa, se to stalo poprvé v dubnu. Na komoditním trhu vypukla panika, že nebude po surovině vlivem ochromeného průmyslu poptávka. Takže ten, kdo prodával ropný kontrakt, byl dokonce ochoten kupci zaplatit za to, že si barely někam odveze a uskladní.

Ropa byla prvním paradoxem popírajícím učebnicové poučky. Druhým pro řadu lidí nepochopitelným úkazem je letošní růst akciových trhů. Už teď je zřejmé, že během roku světové akcie v průměru zdražily. Dosud vývoj akciových trhů víceméně kopíroval vývoj globální ekonomiky. Ta se přitom propadne nejhlouběji od druhé světové války, čeká se pokles světového HDP o 4,4 procenta.

Čtěte také

Růst akcií přese všechno není úplně na vodě. Změna společenského a spotřebitelského chování vyvolaná pandemií má dalekosáhlé důsledky pro byznys a má také své vítěze. Zatímco kolem digitální transformace do letoška většina odvětví spíše jen tak chodila, letos změna musela naplno nastat.

Činnost firem i jejich zaměstnanců začala být závislá na online platformách a stejnou rychlostí, jakou se stará odvětví potápějí, těm novým fouká vítr do plachet. Hodnota firem, jako je Amazon, Netflix, Apple, Facebook nebo Alphabet – matka Googlu –, se zvýšila i o stovky procent za rok a souhrnná hodnota na burze přesáhla 4 biliony dolarů. Pro ilustraci, ukazatel PE, tedy poměr výnosů na akcii a její ceny, naznačuje návratnost investice v letech. Podle toho se investice do akcie Amazonu člověku vrátí za 93 let, a investice do Tesly dokonce za 1400 let. 

To, co konzervativnějším investorům připadá jako zcela absurdní, jiní vidí jako změnu paradigmatu kapitálových trhů. Na technologické firmy – podobně jako na kryptoměny – se pohlíží skrze jejich budoucí, exponenciálně rostoucí hodnotu. A už delší dobu platí, že tito giganti jsou tahouni všech inovací – protože všechny zajímavé projekty související s jejich byznysem jednoduše koupí.

Čtěte také

To, co se odehrává na burze, zdaleka není jen abstraktní věc pro pár hráčů. Tyhle akcie mají v portfoliích banky, pojišťovny nebo penzijní fondy běžných lidí. Navíc podobný vývoj jako kapitálové trhy letos postihl i nemovitosti. V západních zemích včetně Česka ceny realit rostly.  

Ani akcie, ani reality by nejspíš nezdražovaly, nebýt bezprecedentního objemu státní pomoci, která se letos dostala skrze centrální banky na trhy a přes vlády k firmám a lidem. To má dvojí účinek – jednak jsou peníze na nákupy aktiv, ovšem zároveň velké dluhy států s sebou nesou riziko inflace, před kterou se lidé takto snaží peníze schovat. Z obav ze znehodnocení měny rostla i cena zlata a bitcoinu. 

Účet, který bude svět za pandemii splácet, má těžko představitelnou velikost. Ratingová agentura S&P v prosinci odhadla, že celosvětový dluh vzroste kvůli pandemii o 14 procentních bodů na 265 procent světového HDP. Vyjádřeno v penězích, jde o 4,36 trilionu korun. Zatímco při uplynulé finanční krizi se zalévání ekonomik penězi označovalo za morální hazard, nyní se tomu už tak přísně neříká. 

Čtěte také

Protože zvládnout pandemii je pro politiky nesrovnatelně horší než vypořádat se s normální, byť bolestivou, finanční krizi. Ve hře nejsou primárně peníze, ale lidské zdraví i životy. Pandemie má ale i ekonomické oběti – živnostníky, firmy i celá odvětví. Kina, cestovky nebo hospody svému osudu neměly, jak uniknout. Masivní státní podpory znamenají, že se prozatím zabránilo krachům řady z nich. 

Nadějí číslo jedna je vakcína, která by snad mohla vrátit ochromený život a ekonomiku do normálu. Nadějí, že se lidé nebudou bát, začnou normálně cestovat, chodit do školy, do práce a za zábavou. A že nouzové stavy, zákazy vycházení a zavírání hranic přestanou být politickým arzenálem všedního dne. A i ekonomika začne prožívat svůj normální ekonomický cyklus, včetně sezón, kdy svítí slunce a kdy ne. 

Autorka je šéfredaktorka deníku E15

Spustit audio