Tereza Zavadilová: Němci spoří, továrny jedou

Centra mnoha měst, především na východě, okupují nekonečné stávky kvůli protikoronavirovým opatřením.  

Čtěte také

Petr Holub: Průmysl jako skála českého hospodářství

Přesto různé ekonomické instituce hlásí celkem dobrá čísla a výhledy. Příčina, proč to tak je, zní trošku jako klišé o německé povaze: Země spoří a pracuje. A má také výhodu nejrobustnější evropské ekonomiky.

V posledních týdnech se nečekaně zlepšila podnikatelská nálada, protože firmy se prý dívají do budoucnosti s menší skepsí. Tomu pomohl také výsledek hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí – ekonomika mezikvartálně narostla o 8,5 procenta. Bundesbanka proto předpovídá, že za celý rok nebude pokles tak hluboký, jak se čekalo – má být 5,5 procenta. V optimistickém scénáři by mělo hospodářství vykrýt covidové ztráty již na konci příštího roku.

V záři světových reflektorů

Šéf Bundesbanky Jens Weidmann čeká prudké oživení už na jaře příštího roku, protože anticovidová opatření budou postupně uvolňována kvůli očkování. To už země s precizností sobě vlastní organizuje. Němci podle Weidmanna začnou rekordně utrácet, protože si letos rekordní množství peněz uložili – na účtech v bankách během roku podle Evropské centrální banky přibylo 120 miliard eur.

Čtěte také

David Klimeš: Říjnové Německo ukazuje, jak mělo vypadat zářijové Česko

Kromě úspor nahrává německému optimismu také průmysl. Ten jede nejrychleji v eurozóně, a to s velkým náskokem před ostatními státy. Podle statistické společnosti IHS Markit byl v listopadu rozdíl mezi Německem a zbytkem eurozóny největší, protože poptávce pomohlo oživení globálního obchodu: vzrostly objednávky zboží především z Číny, podniky mohly doprodat rozpracované produkty a snížily zásoby a zároveň lehce rostly ceny dodávek.

Německu pomáhá výrazně exportně orientovaná ekonomika a lepší struktura výroby, které dominuje strojírenství. Naproti tomu Francie má export tažený leteckým průmyslem, který je teď výrazně v problémech, proto v listopadu celková výroba v zemi klesla. 

Čtěte také

Petr Fischer: Česko-německá pandemická diference

Německo prožije příští rok v záři světových reflektorů. Na podzim ho čekají dvacáté poválečné parlamentní volby, a to po šestnácti úspěšných a stabilních letech z hlediska vnitřní i mezinárodní politiky.

Kdo bude nástupcem Angely Merkelové, zda jeden z favoritů zevnitř CDU, či jiný kandidát, ukáže i stav ekonomiky. Proti křesťanskému kandidátovi se postaví nejspíše lídr sociální demokracie a vicekancléř Olaf Scholz, který podobně jako Merkelová sbírá politické body za zvládnutí krize – a navíc prosadil většinu masivní státní pomoci ekonomice.

Takže i kondice hospodářství, nejen průmyslu, rovněž menších firem a neprůmyslových sektorů, rozhodne o budoucím směřování. Jestli předání moci půjde hladkou cestou uvnitř konzervativní strany, nebo bude poptávka po levicovějším přístupu k věci.

Autorka je šéfredaktorka deníku E15