Tajemné tunely

V Bavorsku bylo zatím odhaleno asi sedm stovek středověkých tunelů označovaných obvykle jako Erdstall. V Rakousku jich napočítali asi pět set. Další podobné katakomby najdeme v Maďarsku, v Čechách, ve střední Francii, ale také v Anglii a Irsku. V těch nejprostornějších se dá chodit s notně sehnutými zády. Mnohými se však dá jen s námahou proplazit, protože nejsou vyšší než 40 centimetrů. Často v nich není dost vzduchu pro delší pobyt. Nejdelší tunely měří více než sto metrů. Většina je podstatně kratší – od 25 do 50 metrů. Mnohé se nacházejí v místech středověkého osídlení. Vstupy do nich byly v domech, v blízkosti kostelů, pevností nebo na hřbitovech. Jsou dokonale prázdné.

Tunely stavěli profesionálové. Byly kopány v kleče nástroji drženými v obou rukou. Vždy po několika metrech vyhloubili stavitelé tunelu ve stěně malý výklenek pro lampu. Delší chodby mají klikatý půdorys, aby jejich stěny lépe nesly tlak zeminy. Nikde nejsou stopy po použití dřevěných vzpěr a výdřevy.

Někteří badatelé kladli budování chodeb až do mladší doby kamenné. Oblíbené teorie spojují jejich budování s neklidnou dobou stěhování národů v 5. a 6. století. Radiouhlíkové datování ale prokázalo, že většina chodeb byla vyhloubena v období mezi 9. a 13. stoletím.

Průzkum jednoho z tunelů (erdstall)|foto: Jawei, Creative Commons Namensnennung-Weitergabe unter gleichen Bedingungen Deutschland

Staré báje přisuzují vznik chodeb pohádkovým bytostem, jako jsou elfové, trpaslíci a skřítci. Někteří historici jsou přesvědčeni, že šlo o rituální místa zbudovaná pro duše mrtvých obtížené hříchy. Ty měly čekat v labyrintech na soudný den. S tím, jak se ve 13. století rozšířila Evropou představa očistce jako místa, kde se může duše zbavit hříchů, potřeba budování tunelů pro „očistu duší“ odezněla.

Někteří odborníci dávají přednost teoriím, podle kterých chodby sloužily jako nouzové úkryty. Lidé se do nich uchylovali před cizími nájezdníky ale i před místními lupiči. V dobových písemných pramenech v Rakousku lze nalézt například zmínku o ženě, která se před lupiči uchýlila do takového úkrytu. Ze strachu, že ji prozradí pláč jejího dítěte, dítě zadusila.

Všechny teorie mají své slabiny. Například hypotéza o úkrytech nedokáže vysvětlit, proč byly chodby tak úzké, že se v nich nešlo postavit. Neměly také únikové východy a snadno by se proměnily ve smrtící past. Do mnohých by se neprotáhly těhotné ženy.

Společně s výzkumem středověkých chodeb probíhá i jejich záchrana. Mnohé byly nenávratně zničeny při nejrůznějších stavbách. Na druhé straně však historici věří, že většina katakomb teprve čeká na své odhalení.