Tah Bardellou se Národnímu sdružení povedl. Francouzi se na ulicích baví o tom, jak jim vadí imigranti, říká antropolog Kalenda
Francouzský prezident Emmanuel Macron po nedávném debaklu v evropských volbách vyzval krajní pravici k odvetě v parlamentních volbách. Přestože chtěl svým krokem postavit hráz extrémním silám, v prvním kole voleb zvítězilo krajně pravicové Národní sdružení. „Dříve to byla strana spíše starších lidí. Teď by se dalo říct, že krajní pravice je populární napříč věkovými skupinami,“ hodnotí antropolog a publicista žijící ve Francii František Kalenda.
Mnozí pozorovatelé připisují neúspěch vládnoucích centristů přímo osobě Emmanuela Macrona. Vy sám jste napsal, že i při běžné konverzaci je dnes ve Francii takřka nemožné najít někoho, kdo se o prezidentovi vyjadřuje aspoň neutrálně. Co mu tedy lidé v bistrech, ve vinárnách, na ulici, vlastně vytýkají?
Je to kombinace několika věcí. Část toho jsou samozřejmě ty reformy, které velká část společnosti považuje za necitlivé a rozkládající tradiční francouzský sociální stát. Především tedy reforma, která zvýšila věk odchodu do důchodu a která byla prosazena bez parlamentní většiny s pomocí takového ústavního nástroje, který nemá precedent v jiných zemích.
Část toho je Macronův jeho styl vystupování. Je považován za velmi pompézního, arogantního. Často se připomíná to, že má veliký majetek, že osobně je velmi bohatý. Obecně je to tedy takový mix praktické politiky a velkých osobních nesympatií.
Čtěte také
Když Macron řekl jednomu mladému nezaměstnanému, že stačí přejít ulici a práce se najde, tak to vyvolalo velké ohlasy na všech možných fórech. Když se ale obrátím k Národnímu sdružení, vítězi prvního kola voleb, to má své největší „bašty“ na chudém severu a také na jihu Francie, kde žijete, i když tedy uspělo i jinde. Je ale právě v tomto regionu, na jihu, hmatatelně cítit příklon k Národnímu sdružení?
Extrémně, opravdu extrémně – v tom běžném každodenním styku. Dokonce včera během dne se mi stalo opakovaně, že jsem téměř poprvé otevřeně slyšel lidi bavit se na ulicích o tom, jak jim vadí imigranti, hlavně z Maghrebu.
Hodně lidí se teď k té své volbě Národního sdružení otevřeně hlásí. Takže bych řekl, že najednou vidíme vystoupení ze stínů. Jestli něco bylo před pár lety tabu a lidé s to třeba mysleli a říkali to v kruhu svých nejbližších přátel, tak teď to začínají říkat velmi nahlas.
Objevují se takové zvláštní momenty. Stalo se mi, že si prodavačka v supermarketu začne stěžovat, kolik je tady imigrantů. Na to jsem dříve nenarážel.
A je to záležitost opravdu migrace nebo i třeba ekonomické situace? Jistá obyvatelka jednoho francouzského města řekla serveru Politico, že když jde nakupovat, tak už nemá na maso, že utratí 100 eur a v košíku prý nemá skoro nic.
Je to samozřejmě primárně otázka ekonomiky. Národní sdružení v kampani velmi jasně dávalo najevo, že jim záleží hlavně na zvýšení takzvané kupní síly Francouzů, tedy na snížení hlavně DPH na energie a na pohonné hmoty, které ve Francii opravdu velmi silně zdražily, ostatně jako ve většině Evropy.
Čtěte také
Ale provází to podle mě i tyto otevřenější projevy nespokojenosti s imigranty. Ostatně velká část Francouzů, zvláště tedy voličů Národního sdružení, ekonomické problémy také spojuje s imigranty.
Objevují se nepravdivá tvrzení, že nelegální imigranti dostávají velkou pomoc od státu, která by mohla jít k běžným Francouzům a tak podobně.
Lídr Národního sdružení Jordan Bardella je velice populární. Je silný i na sociálních sítích. I z výsledků evropských voleb je zřejmé, že ho výrazně volí i mladí lidé? Jak toho dosáhl?
Ano, je to zjevné teď i z těch exit pollů, které byly zveřejněny. Asi 32 procent mladých lidí volilo Národní sdružení, což je zcela bezprecedentní záležitost. Dříve to byla strana spíše starších lidí.
V tuto chvíli by se dalo říct, že krajní pravice je populární napříč věkovými skupinami, napříč celou Francií. Stále je o něco silnější v menších městech a na vesnicích než ve velkých městech, ale ten rozdíl už není zdaleka tak velký, jako byl v minulosti.
Myslím si, že do jisté míry je to dáno tím, že Bardella za sebou nemá dlouhou politickou minulost, kterou má Marine Le Penová. Nemá jméno Le Pen, které stále velkou část Francouzů odpuzuje. Vystupuje výrazně umírněněji než sama Le Penová. Působí tedy, řekněme, smířlivějším dojmem.
Nepůsobí jako typický krajně pravicový politik, naopak je velmi mladý a má velký úspěch zejména na TikToku. Myslím si, že tah Bardellou se Národnímu sdružení opravdu extrémně povedl.
Související
-
Petr Janyška: Proč Francie nemá ráda Macrona
Francouzské volby, ač parlamentní, budou z velké části o Emmanuelu Macronovi. Budou mimo jiné vyjádřením nevole, jakou k němu dnes chová mnoho Francouzů.
-
Tereza Zavadilová: Nemocný muž Evropy je Francie
Těsně poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron nečekaně vypsal nové parlamentní volby, spadly francouzské trhy. Jen bankovní akcie přišly za den o deset miliard eur.
-
Petr Janyška: Horečná nejistota předvolební Francie
Macronovo rozhodnutí z neděle vypsat v kratičkém termínu volby vyvolalo v zemi konsternaci a mezi politiky velkou nervozitu, horečnou činnost a všemožná jednání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.