Tereza Zavadilová: Nemocný muž Evropy je Francie
Těsně poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron nečekaně vypsal nové parlamentní volby, spadly francouzské trhy. Jen bankovní akcie přišly za den o deset miliard eur. Investoři se jich zbavovali v obavě z toho, že se situace v zemi může výrazně zhoršit. Pod tlakem jsou i francouzské dluhopisy, riziková přirážka proti německým vzrostla nejvíce za dvanáct let.
To vše táhne dolů trhy v celé Evropské unii. Není divu. Riziko se může materializovat mávnutím proutku.
Čtěte také
Už v červenci po volbách se premiérem Francie může stát osmadvacetiletý politik Bardella, protegé Le Penové, kterého milují sociální sítě, ale který nemá žádné jiné profesní zkušenosti než politické. Nabízí zatím soubor populistických slibů a on ani jeho strana neumí vysvětlit, kde na to země vezme.
Tak třeba slibuje, že kdo pracuje od dvaceti, půjde do důchodu už v šedesáti. Že sníží DPH na potraviny, energie a benzin na minimum. Že pomocí daňových úlev zvedne platy o deset procent či škrtne mýtné na dálnicích. Nacionalistické chutě potenciálních voličů chce Bardella uspokojit ztížením migrace.
Francie není v nejlepší kondici
Řeklo by se klasická předvolební písnička, která sice může znepokojovat banky a investory, protože jestli stát bude výrazněji rozhazovat, finanční systém to zatíží. Jenže ještě rizikovější jsou plány Národního sdružení Marine Le Penové směrem k Evropské unii.
Čtěte také
Slibovala voličům, že země přestane posílat peníze do Bruselu a nadřadí francouzské právo unijním pravidlům. Protože jde o druhou největší evropskou ekonomiku a zakládající stát unie, bez přehánění jde pro obě strany o riziko existenční.
Ultrapravicové hnutí Le Penové je nejpravděpodobnějším vítězem budoucích voleb. Na druhém místě je podle průzkumů levicový blok Nová lidová fronta. Sice menší riziko pro demokracii, ale i ona vyprodukovala mix ekonomických fantasmagoriií – chce shodit Macronovu penzijní reformu, zvýšit sociální dávky, zmrazit ceny základních potřeb a přidat na výplatách zaměstnancům již tak dost velkého veřejného sektoru, což si zadlužená země, která na svůj aparát spotřebuje polovinu výkonu celé ekonomiky, teď nemůže dovolit.
Francie není v nejlepší kondici. Za Macrona sice zásadně klesla nezaměstnanost, ale země dlouhodobě hospodaří s velkým dluhem, aktuálně ve výši 110 procent HDP. To je třeba proti Česku víc než dvojnásobek. Rozpočtový schodek je také pořádný, přesáhl pět procent. Manévrovací prostor není velký, ať si populisté vykládají voličům, co chtějí.
Nyní je to tak, že Evropská centrální banka může francouzský finanční systém případně podržet. Pokud se Francie po volbách dostane s Bruselem do otevřeného konfliktu, hrozí, že i na velké problémy zůstane sama. Taková Británie by mohla vyprávět.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
