Superdebata ČT byla zdařilá – až na to prostředí Národního muzea s atmosférou smuteční síně, míní mediální analytik Rožánek
„Česká televize se předvolební superdebaty zhostila velmi dobře,“ domnívá se novinář a mediální analytik Filip Rožánek. „I ve srovnání s debatou, která byla před pěti lety, byla dokonce sledovanost vyšší, dívalo se asi 1,5 milionu diváků, což je velmi solidní výsledek. I vzhledem k tomu, kolik kandidátů tam bylo, je to vždy těžké pojmout, aby byla zajímavá a udržela pozornost diváků. A navíc tam byl ten šokující závěr,“ naráží na oznámení Josefa Středuly o odstoupení z voleb.
„Dramaturgie byla zdařilá, ale výhradu mám ke druhé části, která mě docela překvapila,“ přidává Rožánek kritiku. Podle průzkumů méně úspěšní kandidáti totiž v závěru debaty pokládali otázky favoritům.
„To mi přišlo jako zvláštní dramaturgické uhnutí, které si televize mohla odpustit. Bylo to spíš na škodu formátu. Klidně bych celou debatu vedl v původním formátu, tedy stejně jako první hodinu a půl, a všichni se vyjadřovali k otázkám moderátora,“ vysvětluje svůj postoj.
Čtěte také
„Šťastnější byla v přístupu moderátora, v určité empatii, kterou měl k vedení diskuse i k prvkům, které do toho zapojili: byly tam otázky od veřejných osobností, které si jednotliví kandidáti vylosovali. To bylo zajímavé zpestření.“
„Bylo to teď rozhodně lepší než poměrně nešťastné zapojení tzv. umělé inteligence v debatách před parlamentními volbami, to naopak působilo rušivě. Nedělní debata měla velmi přirozený průběh a jediné, co mě zaráželo, bylo to prostředí Národního muzea.“
Formát debaty? Z toho množství kandidátů pak vychází spíš cosi jako anketa.
„My jsme tady z nějakého důvodu posedlí tím, že se podobné velkolepé debaty snažíme zasadit do prostředí historických budov, asi abychom tomu dodali vznešenost. Ale na Západě se vedou debaty v normálních studiích, respektive ve velkolepě designovaných prostorech. Toto mělo ale trochu atmosféru smuteční síně,“ myslí si.
Čtěte také
Za objektivní komplikaci pak považuje vysoký počet kandidátů – pozváno bylo všech devět, ale čerstvě nepravomocně zproštěný obžaloby v kauze Čapí hnízdo Andrej Babiš se nedostavil. „Z podobného formátu je pak ale vždy spíš cosi jako anketa.“
„Z televizních debat, které nás ještě čekají, tohle byla jediná debata, kde v tomto plnohodnotném formátu dostanou všichni kandidáti stejný prostor, tedy mohou se vyjádřit ke stejným tématům. Protože komerční televize zvolily cestu, kdy debaty rozdělily. Na tu pro kandidáty s nižšími preferencemi a následně dělají debatu favoritů. Přístup ČT je v tuto chvíli férovější,“ myslí si analytik.
Debata všech kandidátů je férovější.
Poslední superdebatu kandidátů plánuje i Český rozhlas, a to v den voleb 13. ledna, která skončí těsně před otevřením volebních místností v 13:59. „Řekl bych, že když se dvě televize perou, rozhlas se směje. Tak dlouho se televize přetahovaly o to, kdo bude mít skutečně tu poslední debatu před volbami, až ji má nakonec Český rozhlas.“
Čtěte také
Rožánek po celou dobu televizního přenosu sledoval hlavně věcnost a respekt k moderátorovi.
„Protože jestliže moderátor je tím, kdo klade otázky za veřejnost, tak mě zajímalo, jestli to tak berou i kandidáti, anebo jestli si ,povedou svou‘ bez ohledu na otázky, jak jsou vycvičeni od svých týmů, PR a mediálních tréninků. To je totiž definiční ukazatel úspěšné debaty,“ prozrazuje.
Zajímalo mě, jestli budou prezentovány názory a postoje nepřítomného kandidáta.
„Také mě zajímalo, jestli budou nějak prezentovány názory a postoje nepřítomného kandidáta. To se v západních debatách také řeší – a je poměrně obvyklé, že vždy některý z finalistů nepřijde a moderátor se s tím musí popasovat. ČT zvolila tu cestu, že nijak jeho názory neprezentovala. Na Západě to bývá i tak, že se jeho názory konfrontují, nadhazují se nebo zazní přinejmenším zmínka, jaké má tento kandidát výchozí pozice.“
Čtěte také
Když pak zazněla prosba Středuly, aby moderátor položil nahlas i dotazy, které měly patřit nepřítomnému kandidátovi Babišovi, byl na odpověď nejdřív zvědav i analytik.
„V ten moment jsem si říkal, že by bylo dobře, kdyby moderátor řekl, jaké otázky měl připravené. Na druhou stranu – na průběhu debaty bylo znát, že spousta otázek a témat vzešla z diskuse, ze vzájemné reakce. Pak jsem si řekl, co by vlastně řekl těmi otázkami? Zvláště ve chvíli, kdy jejich část byla společná. Takže asi by v tom nebyl nějaký zásadní divácký přínos,“ uzavírá Filip Rožánek.
Celou Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptá se Barbora Tachecí.
Související
-
Denisa Hejlová: Prezidentská kampaň musí být agresivní. Špína a kostlivci se vytáhnou po Vánocích
Pomalu se rozbíhají kampaně prezidentských kandidátů. Jaké kampaně vůbec zabírají? A jaké jsou nejčastější taktiky, čím se vás snaží kandidáti ovlivnit?
-
Kateřina Perknerová: Konzistentnost názorů jako prezidentská kvalifikace
Jeden z nejčastěji citovaných výroků Miloše Zemana zní, že jenom idiot nemění názory. Jím se zaštiťoval téměř každý politik, když potřeboval vysvětlit změnu svých postojů.
-
Daniel Raus: Prezidentská volba a český humor
První kolo prezidentských voleb má proběhnout 11. a 12. ledna. Už se ale objevily pochybnosti, jestli se to podaří v termínu. Důvodem je vyřazení trojice kandidátů ...
Čekání na prezidenta
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka