Matěj Schneider: Poslední prezidentská debata byla v USA klidná. Kostky jsou vrženy
Tak a je to. Máme za sebou poslední debatu před americkými prezidentskými volbami. A byla o poznání klidnější než ta první.
Ta byla poznamenána především rozhodnutím Donalda Trumpa, který se pokusil jak svého oponenta Joea Bidena, tak moderátora přejet neustálým skákáním do řeči. Nic takového se tentokrát nekonalo. Částečně kvůli rozhodnutí organizátorů debaty, že budou při úvodních promluvách vypínat mikrofony druhého z kandidátů. Kromě toho Trump do této debaty vstoupil daleko klidněji.
Čtěte také
Prvním a určujícím tématem byla pandemie koronaviru. Jedna z prvních věcí, co padla, byl nejpesimističtější jarní odhad, že ve Spojených státech může zemřít kvůli koronaviru až přes dva miliony lidí. To se nestalo, chlubil se Trump. Otázkou je, kolika Američanům i prezidentova nedávná nákaza naopak zpřítomnila jeho chaotický a nekoncepční přístup k pandemii.
Trump měl krátké záblesky svého přístupu, který ho vynesl do Bílého domu v roce 2016. „Vy jste ten, kdo bere miliony v darech od Wall Streetu,“ napadl v jeden moment Bidena. V tom má úřadující prezident pravdu – americké finanční instituce skutečně v aktuálních volbách podporují vcelku jednoznačně jeho oponenta.
Chvíli na to ale Trump tvrdě argumentoval proti návrhu demokratů zvednout federální minimální mzdu na 15 dolarů za hodinu. V této otázce podle průzkumů nemají Američané příliš jasno. Rozhodně však najednou Trump zněl jako obhájce přesně těch hodnot Wall Streetu, které ještě chvíli předtím omlacoval o hlavu Bidenovi.
Biden není Trump
Trump se pokoušel v rámci debaty poukazovat na to, že Biden může jen stěží tvrdit, že je kandidátem změny, když byl nejprve v pozici senátora a pak viceprezidenta ve Washingtonu od roku 1973. Opět tu má pravdu, nicméně tento přístup fungoval o poznání lépe, když Trump v roce 2016 kandidoval jako outsider. Teď je přece jen úřadujícím prezidentem. Argumentace ve stylu „proč jste s tím něco neudělal něco dříve“ tak platí i na něj.
Čtěte také
Trumpův tábor se pokusil ihned po debatě udělat velkou kauzu z Bidenova výroku ohledně ropného průmyslu. „Zavřel byste ho?“ ptal se Trump. „Udělal bych tranzici směrem od ropného průmyslu, ano,“ potvrdil Biden. To je velkým tématem mimo jiné kvůli tomu, že jedním z klíčových států v letošních volbách může být Pensylvánie.
Ve zdejších rurálních oblastech je otázka odklonu od takzvaného hydraulického frakování velmi ožehavým tématem. Tyto oblasti se chystají volit spíše Trumpa, zatímco zdejší velká předměstí se kloní spíše k Bidenovi. Na jednu stranu tak dává smysl, že se Trump snaží toto téma zviditelnit. Na stranu druhou během aktuální debaty neřekl Biden nic, co by neříkal už dlouhé měsíce, a je tak otázkou, jestli může aktuální výměna změnit názor mnoha voličů.
Čtěte také
Americké prezidentské debaty obecně mění méně, než by se mohlo podle velkého mediálního pokrytí zdát. Prezidentské volby se oficiálně konají 3. listopadu. Už v tuto chvíli ale kvůli enormnímu zájmu o korespondenční hlasování v průběhu pandemie odvolilo okolo 50 milionů Američanů.
Největší otázkou stále je, jestli většina Američanů odsouhlasí Trumpovi jeho tvrzení, že udělal pro zvládnutí koronaviru maximum. Co se týče Bidena, stále platí, že jeho nejsilnějším volebním argumentem je, že není Trump. Bude to ale stačit?
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.