Středula: Vláda nechává občany zaplatit za své chyby. K prosperitě se nelze proškrtat

Poukazuje na to, že plánovaný deficit rozpočtu je nyní již téměř vyčerpán a vláda chystá další konsolidační balíček. „Problém je, že vláda neudělala žádnou analýzu toho, proč se to stalo. Tvrdí, že je to vše kvůli Babišovi a Ukrajině, ale to vůbec není pravda,“ říká s odkazem na zrušení superhrubé mzdy nebo elektronické evidence tržeb (EET) a další daňové změny.

Čtěte také

Jan Vávra: Mají odbory šanci něco změnit?

„Nelze to řešit tak, že se řešení přesune na zaměstnance a důchodce, protože ti ten problém nejenže nezpůsobili, ale způsobí to sekundární problém. A to je to, že neutrácejí, protože ty peníze nemají a bojí se budoucnosti,“ zdůrazňuje.

Nepřiměřené snižování daní v minulých letech prý znamená výpadek příjmů ve výši 320 miliard korun. „Stát ty peníze vyhodil oknem a teď se divíme, že nám chybí,“ dodává s tím, že problémem je i vysoká inflace, kterou prý vláda rovněž neřeší.

Středula připomíná, že už počátkem roku 2022 odbory vládě doporučovaly zastropovat marže prostřednictvím zákona o cenách, který nyní upravuje například ceny léků, vody nebo pohřebních služeb.

Jak vybírat daně

Odborům zároveň vadí i navrhované zvyšování některých daní, například zvyšování daně z nemovitostí by se podle nich mělo dotknout majetku až za nejméně 20 milionů korun. Vrátit by se měla i daň z převodu nemovitosti.

„Průměrná cena bytu 3+kk v Praze je přes 11 milionů korun. Naším cílem rozhodně není zasáhnout běžnou populaci, která ani na tento byt v podstatě nemá a zadlužuje se extrémně riskantním způsobem,“ vysvětluje Středula.

Čtěte také

Hampl: Konsolidační balíček je vyvážený a rozumný kompromis. Boj o jeho realizaci ale teprve začíná

Vládě také vytýká, že stát špatně a neefektivně vybírá daně. Chybou prý bylo zrušení EET, kvůli kterému se poctiví podnikatelé potýkají s nekalou konkurencí.

„Celá řada subjektů se snaží daňovou povinnost zkrátit nebo přenést do jiné země. Není to jen otázka dividend, ale i využívání dceřiných a mateřských společností. Ziskovost je v Česku vyšší než například v Německu. To je nevídané. Vyvádí se obrovské množství peněz, přes 7 procent HDP,“ tvrdí šéf odborů.

V tom by prý mohlo pomoci například zvýšení minimální mzdy na 19 a půl tisíce korun, díky čemuž by peníze zůstaly lidem. Středula v této souvislosti popisuje svou návštěvu firmy, která v Bavorsku za stejnou práci vyplácí 3800 eur a v Česku 38 tisíc korun hrubého.

„Stejná firma, stejný název, stejný produkt, stejná pracovní doba, česká produktivita tedy nemůže být nižší. Ale cena práce v 80kilometrové vzdálenosti je trojnásobně nižší. To jsou problémy, které bychom měli řešit. A kvůli konsolidačnímu balíčku teď česká strana ještě zchudne, protože se stát rozhodl, že za své vlastní chyby nechá občany zaplatit,“ uzavírá.

Jak by měla vláda podpořit ekonomický růst? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.