Století příběhů: Sportovci se v komunistické zemi stávali nástrojem propagandy i oběťmi perzekuce – 2. díl

28. září 2024

„Rozjásaly se ulice, barvami a krásou se ozdobila Praha. Začaly slavné a krásné dny první celostátní spartakiády. Zde kráčí a zpívá šťastná budoucnost našich národů. Pochodují tisíce cvičenců a cvičenek…,“ oznamoval v roce 1955 nadšený hlasatel filmového týdeníku.

Komunistické spartakiády lze těžko označit za sport, staly se však vyjádřením komunistického pojetí tělovýchovy, která měla za úkol (podle zákona z roku 1952): „Zlepšovat zdraví lidu, zvyšovat jeho tělesnou a branou zdatnost a pracovní výkonnost a vychovávat k odhodlanosti a statečnosti při obraně vlasti a jejího lidově demokratického zřízení v duchu socialistického vlastenectví, jakož i v boji za udržení světového míru.“

Čtěte také

Spartakiády výrazně demonstrovaly plnění těchto úkolů: děti, matky, vojáci i senioři při nich předváděli tělocvičné sestavy, pod komunistickými hesly projevovali svou zdatnost a současně oddanost straně a vládě. Spartakiád, které nahradily Všesokolské slety, se od roku 1955 konalo celkem šest a účast byla opravdu obrovská: třeba v roce 1960 cvičilo na Strahově tři čtvrtě miliónu lidí, diváků byly dohromady asi dva milióny.

Druhá, závěrečná část dvojdílné podcastové série z cyklu Století příběhů je věnována mimo jiné právě masovým tělovýchovným akcím. Století příběhů vzniká ve spolupráci Českého rozhlasu Plus a Paměti národa. Pořad připravují Adam Drda a Mikuláš Kroupa.

Jak autoři konstatují, propaganda, spjatá se spartakiádami, se za dlouhou dobu příliš nevyvinula, snad jen ubylo revolučního zápalu.

Antonín Panenka jako dorostenec s trofejí pro nejlepšího střelce fotbalového turnaje v roce 1964

Ještě v roce 1985 oznamoval komentátor televizního přenosu ponurým hlasem zřízence z krematoria: „Na tribunu strahovského stadionu přichází generální tajemník komunistické strany a prezident republiky Gustáv Husák. Československá spartakiáda je slavnostně zahájena.“ K tomu cvičencům i divákům křepce zpíval Michal David: „Krásný úděl máte dnes, kráčet k zítřku, žít a kvést…“ Do zhroucení sovětského bloku zbývaly pouhé čtyři roky.

Tématem podcastu je i role sportovců v přelomových letech 1968-1969. Řeč bude také o emigracích, o ponižujících přejezdech hranic z Československa na Západ, o nuceném vstupu do KSČ nebo o podílu sportovců a celých sportovních klubů na tzv. Antichartě.

A protože podcast čerpá z archivu Paměť národa, uslyšíte výpovědi hokejistů Jana „Gusty“ Havla a Václava Nedomanského, fotbalisty Antonína Panenky, kanoisty Jiřího Vrdlovce nebo veslaře (a syna politického vězně z 50. let) Vladka Laciny. Více se dozvíte, pustíte-li si druhou část Století příběhů s tématem „Sport a komunismus“.

Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus

Jak z delšího názvu plyne, Století příběhů se opírá především o unikátní vzpomínky, které za téměř dvacet let zaznamenali dokumentaristé z archivu Paměť národa a také redaktoři Českého rozhlasu. Pořad se vysílá pětkrát do roka (vždy několik dílů v tematické sérii) a připravují jej Adam Drda a Mikuláš Kroupa, které rozhlasoví posluchači znají jako autory paměťového cyklu Příběhy 20. století (rovněž Český rozhlas Plus).

V čem se „speciál“ liší? Především by měl Příběhy 20. století rozvíjet, věnovat se podrobněji, na větším prostoru a živou formou určitým historickým fenoménům – není tedy zaměřen v první řadě na jeden lidský osud a jednu paměť, ale na události, které se odrazily v mnoha životech.

Století příběhů se soustředí na témata, která ukazují, co se ve 20. století české společnosti přihodilo, a přitom jsou mnohdy opomíjená, zapomínaná nebo je jejich převládající interpretace sporná.

autor: adr
Spustit audio

Související