Století příběhů: Sportovci se v komunistické zemi stávali nástrojem propagandy i oběťmi perzekuce – 2. díl
„Rozjásaly se ulice, barvami a krásou se ozdobila Praha. Začaly slavné a krásné dny první celostátní spartakiády. Zde kráčí a zpívá šťastná budoucnost našich národů. Pochodují tisíce cvičenců a cvičenek…,“ oznamoval v roce 1955 nadšený hlasatel filmového týdeníku.
Komunistické spartakiády lze těžko označit za sport, staly se však vyjádřením komunistického pojetí tělovýchovy, která měla za úkol (podle zákona z roku 1952): „Zlepšovat zdraví lidu, zvyšovat jeho tělesnou a branou zdatnost a pracovní výkonnost a vychovávat k odhodlanosti a statečnosti při obraně vlasti a jejího lidově demokratického zřízení v duchu socialistického vlastenectví, jakož i v boji za udržení světového míru.“
Čtěte také
Spartakiády výrazně demonstrovaly plnění těchto úkolů: děti, matky, vojáci i senioři při nich předváděli tělocvičné sestavy, pod komunistickými hesly projevovali svou zdatnost a současně oddanost straně a vládě. Spartakiád, které nahradily Všesokolské slety, se od roku 1955 konalo celkem šest a účast byla opravdu obrovská: třeba v roce 1960 cvičilo na Strahově tři čtvrtě miliónu lidí, diváků byly dohromady asi dva milióny.
Druhá, závěrečná část dvojdílné podcastové série z cyklu Století příběhů je věnována mimo jiné právě masovým tělovýchovným akcím. Století příběhů vzniká ve spolupráci Českého rozhlasu Plus a Paměti národa. Pořad připravují Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Jak autoři konstatují, propaganda, spjatá se spartakiádami, se za dlouhou dobu příliš nevyvinula, snad jen ubylo revolučního zápalu.
Ještě v roce 1985 oznamoval komentátor televizního přenosu ponurým hlasem zřízence z krematoria: „Na tribunu strahovského stadionu přichází generální tajemník komunistické strany a prezident republiky Gustáv Husák. Československá spartakiáda je slavnostně zahájena.“ K tomu cvičencům i divákům křepce zpíval Michal David: „Krásný úděl máte dnes, kráčet k zítřku, žít a kvést…“ Do zhroucení sovětského bloku zbývaly pouhé čtyři roky.
Tématem podcastu je i role sportovců v přelomových letech 1968-1969. Řeč bude také o emigracích, o ponižujících přejezdech hranic z Československa na Západ, o nuceném vstupu do KSČ nebo o podílu sportovců a celých sportovních klubů na tzv. Antichartě.
A protože podcast čerpá z archivu Paměť národa, uslyšíte výpovědi hokejistů Jana „Gusty“ Havla a Václava Nedomanského, fotbalisty Antonína Panenky, kanoisty Jiřího Vrdlovce nebo veslaře (a syna politického vězně z 50. let) Vladka Laciny. Více se dozvíte, pustíte-li si druhou část Století příběhů s tématem „Sport a komunismus“.
Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus
Jak z delšího názvu plyne, Století příběhů se opírá především o unikátní vzpomínky, které za téměř dvacet let zaznamenali dokumentaristé z archivu Paměť národa a také redaktoři Českého rozhlasu. Pořad se vysílá pětkrát do roka (vždy několik dílů v tematické sérii) a připravují jej Adam Drda a Mikuláš Kroupa, které rozhlasoví posluchači znají jako autory paměťového cyklu Příběhy 20. století (rovněž Český rozhlas Plus).
V čem se „speciál“ liší? Především by měl Příběhy 20. století rozvíjet, věnovat se podrobněji, na větším prostoru a živou formou určitým historickým fenoménům – není tedy zaměřen v první řadě na jeden lidský osud a jednu paměť, ale na události, které se odrazily v mnoha životech.
Století příběhů se soustředí na témata, která ukazují, co se ve 20. století české společnosti přihodilo, a přitom jsou mnohdy opomíjená, zapomínaná nebo je jejich převládající interpretace sporná.
Související
-
První spartakiáda kombinovala tanky a holuby. Šest totalitních bylo plné prosovětského nadšení
První československá spartakiáda proběhla ještě za první republiky v roce 1921. Za totality jich pak dohromady bylo šest.
-
Spartakiády, nejdražší rituály režimu. Komunistická přehlídka měla nahradit všesokolské slety
Prvomájové průvody, oslavy VŘSR a spartakiády byly asi nejdůležitějšími rituály komunistického režimu v Československu, do kterých se zapojovaly široké masy obyvatel.
-
Opravdu to v 70. a 80. letech s „tou totalitou“ nebylo tak hrozné?
Období komunistického Československa trvalo více než 40 let. Nebylo jednolité a možná proto se objevují názory, že poslední dvě desetiletí už klasickou totalitou nebyla.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
