Stigma duševního onemocnění se pomalu vytrácí. Napomohl tomu i covid, míní psychoterapeutka Votavová
Ve společnosti je dnes mnoho mladých lidí, kteří se necítí psychicky dobře, ale neví, co s tím. Takovým žákům a studentům pomáhají týmy z projektu „Blázníš? No a“. „Snažíme se vnést lehkost do toho, že není nic špatného na tom být nějakým způsobem psychicky rozladěn,“ říká psychoterapeutka a vedoucí týmů Radka Votavová.
Duševní onemocnění podle ní není nic, co by člověka nějak diskvalifikovalo, omezovala v jeho budoucnosti. „Je to situace, se kterou se dá něco dělat a dá se s ní žít plnohodnotný kvalitní život, byť s nějakými omezeními.“
Čtěte také
„Prvotní myšlenka (programu) byla destigmatizovat duševní onemocnění, protože s rozvojem komunitní péče, kdy nám šlo o to, aby lidé, pokud psychicky onemocní, nežili uzavření v léčebnách, ale aby žili normální, plnohodnotný život ve společnosti s nějakou podporou. Bylo tak nutné na to společnost nějakým způsobem připravit, protože jsme z dob totality nebyli zvyklí na to, že by duševně nemocní lidé žili mezi námi,“ popisuje.
„Psychiatrická praxe byla taková, že člověk, který onemocní, se někam uzavře, schová se před veřejností a léky se tlumí jeho příznaky, aby nebyl nebezpečný sobě nebo okolí.“
Bylo tak podle Votavové třeba společnost připravit na to, že se nejedná o žádné nebezpečné jedince. „A že je to vlastně dnes už docela běžná záležitost, když někdo není psychicky OK. Proto ten program byl původně hodně destigmatizační a vyvracel nějaké mýty, které jsou s psychiatrickými nemocemi spojené.“
Čtěte také
Dneska je to prý už trochu jinak. „Například zjišťujeme, že mladí lidé vůbec nemají tak závažný stigmatizující pohled na lidi s duševním onemocněním.“
„Společnost je daleko otevřenější. Paradoxně nám v tom pomohl covid, kdy se psychicky zhroutilo mnohem víc lidí a lidé si víc uvědomili, že se to opravdu týká všech. Nyní je tak vlastně mnohem jednodušší si o tom otevřeně povídat.“
Jak by měla vypadat prevence duševního zdraví? Jaká je úloha projektu „Blázníš? No a“? Poslechněte si celé Hovory v audiozáznamu. Moderuje Tatiana Čabáková.
Související
-
Na terapii řešíme úzkosti, deprese i sebepoškozování, říká o mladistvých psycholožka Čermáková
Proč se v ordinacích terapeutů objevují čím dál častěji případy dospívajících se sebevražednými sklony nebo se sklony k sebepoškozování? A jak takovým problémům předejít?
-
Dětský psycholog Václav Mertin: S laskavostí a vlídností dojdeme ve výchově dál
Jak posílíme svůj vztah s dětmi? Poslechněte si rozhovor s odborníkem na dětskou duši a žákem slavného profesora Zdeňka Matějčka.
-
Děti nepotřebují vědět úplně všechno. Nezahlcujte je, nabádá rodiče dětský psycholog Mertin
Válka na Ukrajině se podepisuje i na psychice dětí. „Je potřeba udělat něco hned, ale to netrvá půl hodiny. A my na to nejsme nastaveni," říká dětský psycholog Mertin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
