Stát paušálními daněmi ožebračuje sám sebe o příjmy a pak je hledá někde jinde, říká ekonomka Horská

18. květen 2023

Za pět minut 12. V takovém čase a takovými slovy představila vláda svůj konsolidační balíček, kterým chce snížit schodky státního rozpočtu a zbrzdit tak naše stále se zrychlující zadlužování. Větší část opatření připravila na straně výdajů. Jde tedy o vládní škrty, které rozpočtu ušetří peníze. Asi jedna třetina kroků se ale týká příjmové strany rozpočtu, především tedy daňových úprav. Je balíček dostatečně efektivní na to, aby dokázal naše veřejné finance uzdravit?

Čtěte také

Vládní opatření mají snížit schodky státního rozpočtu dohromady o téměř 150 miliard korun. Příští rok by to mělo být o 94 miliard a v roce 2025 o dalších 53 miliard korun. Takové řezy v rozpočtu nutně potřebujeme, a proto mají připravená opatření naprostou vládní podporu, řekl minulý týden na tiskové konferenci premiér Petr Fiala.

„Zásadně zjednodušíme a pročistíme náš komplikovaný daňový systém. Zrušíme 22 daňových výjimek, což se projeví tím, že se významně zkrátí daňové přiznání. Daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby namísto současných tří. Více zdaníme alkohol, tabák a další položky, které zatěžují naše zdravotnictví a vytvářejí dlouhodobé náklady. Zároveň zlevníme důležité položky, bez kterých se nikdo neobejde, jako jsou například potraviny, bydlení a léky,“ říká Fiala.

Odbory jdou proti novému balíčku

Kromě premiérem zmíněných opatření se mají například také postupně zvyšovat minimální odvody živnostníkům až na úroveň minimální mzdy, zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění a vzroste také zdanění zisku právnických osob z 19 na 21 procent. Vláda tvrdí, že při přípravě kroků myslela i na obyvatele s nižšími příjmy. Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research ale upozornil, že opatření budou mít relativně větší dopad na chudší polovinu domácností.

Čtěte také

Proti balíčku se nejtvrději vyjádřily odborové svazy, které v pondělí vyhlásily kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost a v úterý představily modelový příklad, jak konsolidační balíček dopadne na zaměstnance.

„Vycházíme z rodiny, která je mírně nadprůměrná, má dva dospělé, kteří mají příjem každý zvlášť 42 tisíc korun hrubého a jedno dítě s tím, že budou zkráceni na svých příjmech o 17 až 20 procent,“ vypočítává odborář Josef Středula.

Podle Heleny Horské, ekonomky Raiffeisenbank a zároveň expertky současné Národní ekonomické rady vlády, která ozdravný balíček vládě pomáhala připravit, je velmi brzy vynášet soudy, jak balíček dopadne na jednotlivé domácnosti.

„Mě ty odhady překvapují, protože neodpovídají propočtům ministerstva financí a v koalici domluveným škrtům,“ míní Horská. Ta konsolidační balíček jako celek i přes vlastní výhrady podporuje, protože oceňuje odvahu vlády veřejné finance napravit.

Budou trpět chudší?

Horská také přiznává, že mnohá opatření nejsou příjemná a souhlasí se závěry Daniela Münicha a Daniela Prokopa, že současný balíček docela nerovnoměrně zatěžuje především zaměstnance, a to i zaměstnance s nízkými příjmy.

„Oceňuji tu odvahu vůbec s tím balíčkem vyjít ven, ale jinak bych se třeba podívala na rozdíl mezi daňovým a odvodovým zatížením u zaměstnanců s vyššími příjmy a OSVČ s nízkými náklady a vysokými příjmy. Tam ty nůžky zůstávají velmi rozevřené a tam mi chybí opatření, které by je zúžilo. Naopak opatření týkající se dopadu na zaměstnance či domácnosti s nižšími příjmy mohla být o to benevolentnější a méně nepříznivá,“ říká Horská.

Čtěte také

Také ale uvádí, že sama by nerada strašila čísly, které odbory přináší. Nicméně ale říká, že nelze předpokládat, že ozdravný balíček přinese větší úlevu, jelikož jde o opatření, které má zastavit zadlužování státu. Problém je ale podle ní také v paušálních daních, které měla vláda upravit.

„Mrzí mě, že ta odvaha státu nebyla přenastavit pravidla. Protože jako racionální ekonom si řeknu, proč by to nikdo neměl využívat, když ta pravidla toto umožní. Tady nemluvíme o porušování zákona, ale o využívání paušální daně, paušálních výdajů. To je naprosto legální a já bych řekla, že ekonomicky racionální úvaha. Jenom je chyba, že stát tu racionální volbu dává, protože sám se tím ožebračuje o příjmy a pak je hledá někde jinde,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.

autoři: Naďa Bělovská , vkry
Spustit audio

Související