Stalinův velvyslanec v Londýně aneb Deníkové zápisky sovětského diplomata Majského. O tom, kam spěje vývoj ve 30. letech, si nedělal žádné iluze

Tyto unikátní a fascinující deníky jsou jedněmi z mála, které si nějaký sovětský vládní představitel tehdy psal.

Stalin svým spolupracovníkům a účastníkům schůzek v Kremlu zakazoval, aby si pořizovali jakékoliv písemné poznámky.

Čtěte také

Mnichovská dohoda - Bylo by chybou nepřijmout ji

Takže vést si deník v dobách, kdy k smrti vystrašení lidé raději pálili své dokumenty a osobní archivy, bylo velmi riskantní.

Obzvláště nebezpečným materiálem byly deníky, po kterých pátrala policie prohledávající obydlí podezřelých nepřátel lidu. Právě to potkalo i Majského zápisky, které byly spolu s jeho ohromným osobním archivem zabaveny ministerstvem státní bezpečnosti po jeho zatčení v únoru 1953 na základě obvinění ze špionáže ve prospěch Velké Británie.

Prodali mě Němcům do otroctví

„Ráno jsem se probudil s těžkou hlavou a první, co mě napadlo, bylo zajet k Masarykovi. Když jsem vstoupil do jeho přijímacího pokoje, nikdo tam nebyl. Teprve za chviličku se na schodišti ozvaly spěšné kroky a do místnosti jaksi bokem vešel Jan Masaryk. Na jeho vysoké silné postavě bylo cosi zvláštního a nepřirozeného. Jakoby náhle ztuhla a pohyby ztratily obvyklou pružnost.“

„Masaryk na mne vrhl letmý pohled a snažil se přejít k obvyklému společenskému tónu. Dnes je krásné počasí, že ano? Zapomeňte na počasí, řekl jsem a bezděčně mávl rukou. Přicházím, abych vyjádřil vašemu lidu v této chvíli, která je pro něj mimořádně těžká, hluboký soucit a nejhlubší rozhořčení nad hanebným postupem Británie a Francie.“

Jan Masaryk|foto:Profimedia

„Masarykovou vysokou postavou jakoby projel nějaký proud. Rázem z něj zmizelo napětí. Jeho strnulost povolila. Masaryk učinil nějaký pohyb, pak se ke mně nečekaně vrhl, objal mne kolem krku a hořce se rozplakal. Masaryk mne v slzách líbal a mumlal: ,Prodali mě Němcům do otroctví tak, jako kdysi prodávali černé otroky do Ameriky.‘ Poznenáhlu Masaryk ztichl a začal se omlouvat za svoji chvilkovou slabost. Pevně jsem mu stiskl ruku.“

Deníkový záznam z 30. září 1938 odkazuje k mnichovské dohodě uzavřené čtyřmi velmocemi o předchozí noc a je unikátním svědectvím o bezprostřední reakci československého vyslance v Londýně Jana Masaryka. Ostatně podobně jako Masaryk se toho rána cítily miliony Čechoslováků.

Majský byl mimořádně inteligentní

Ivan Michajlovič Majský nebyl běžným sovětským diplomatem. K bolševikům se přidal opožděně až v průběhu občanské války v Rusku po první světové válce.

Čtěte také

Čekání u úmrtního lože, aneb příběh o politické samovraždě Josifa Stalina

Byl to muž mimořádné inteligence a rozhledu, který se na svůj klíčový diplomatický post v Londýně propracoval svým umem, nikoli díky konexím nebo správnému kádrovému profilu.

V Británii si rychle vytvořil vynikající kontakty prakticky se všemi důležitými postavami politického či kulturního života. Ohledně toho, kam vývoj v Evropě ve 30. letech spěje, si nedělal žádné iluze.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Ex libris.