Místo podpisu Mnichovské dohody najdete v Mnichově jen těžko

29. září 2014

Uprostřed Mnichova stojí nenápadný dům, ze kterého se po celé dny line hudba. Studenti konzervatoře většinou netuší, že v této budově seděli za jedním stolem Hitler, Chamberlain, Daladier a Mussolini. Že právě tady podepsali Mnichovskou dohodu.

Kolem domu, ve kterém se zpečetil osud první republiky, projdete bez povšimnutí. Není na něm žádná pamětní deska ani informační cedule. Proč se o to české úřady nepostaraly?

Zástupci 4 mocností podepsali klíčový dokument v noci z 29. na 30. září roku 1938. Setkali se v mnichovské kanceláři Adolfa Hitlera, kde přes noc domlouvali detaily rozpadu Československa. Dům stojí na Königsplatz, tedy na Královském náměstí.

Na dveřích je napsáno "Přístup pouze pro studeny a zaměstnance univerzity". V této budově je hudební konzervatoř. Na budově nikde není cedule, která by připomínala, co se tady 30. září 1938 stalo.

Velký mramorový sál a mramorové schody do prvního patra. Paní Ulrike Zischka pracovala v mnichovském muzeu. Dnes je důchodkyně. Je sudetská Němka, narodila se v roce 45 ve Františkových Lázních. Po válce byla s rodiči odsunuta. Že na budově není pamětní deska, paní Zischku zlobí. Mnichovská dohoda změnila život milionům lidí. Včetně toho jejího.

Místnost 105, místnost führera. "Ty dveře, kterými se vchází do místnosti, jsou dvojité." Jak říká paní Zischka, má to svou symboliku. Všechno, o čem se v této místnosti mluvilo, nemělo být slyšet. Dřevěný parket, vysoký strop. Tady měl Adolf Hitler svoji kancelář.

Dvojité dveře v místnosti, kde úřadoval Adolf Hitler a kde byla podepsána mnichovská dohoda

Lustr je originální, ten z té doby zůstal. Také vestavěná knihovna. Vedle dveří nad vypínači je cedulka, na které se píše, že v této místnosti 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda. Během složitých jednání, říká paní Zischka, se šli všichni 4 pánové ukázat na balkón. A z toho jsou také dobové fotografie. Když se pánové vrátili do místnosti, dojednali dohodu, která změnila osud Československa.

Proč venku není žádná pamětní deska, připomenutí události, která měla zásadní důsledky? Podle Davida Frouse z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí vůle k vyřešení věci existuje na obou dvou stranách. „Důležitým bodem, kterým neumožnil dospět k výsledku bylo, že se díváme různými pohledy na míru neplatnosti Mnichovské dohody.“

Obě země, Česko a Bavorsko, se nedokáží shodnout na interpretaci Mnichovské dohody. Respektive na tom, kdy přestala platit. Česká strana považuje smlouvu za neplatnou od samého počátku. Zatímco německá strana až od vypuknutí druhé světové války.

Mluvčí bavorského kancléřství Reiner Riedel sdělil, že bavorská vláda má zájem na tom, aby tato kapitola dějin neupadla v zapomnění. „Existují proto úvahy umístit na někdejší führerově budově v Mnichově, ve které je dnes Vysoká škola hudební a divadelní, připomínku Mnichovské dohody.“

V současné době žádná jednání o pamětní desce v Mnichově neprobíhají. Celá záležitost spí.


Podle historika Západočeské univerzity Miroslava Breitfeldera věci, které se týkají nacionálního socialismu, raději nejsou připomínána kvůli neonacistickému hnutí. Také místa, kde pobýval Hitler, nejsou zmiňována kvůli neonacistům.

Mnichovská dohoda (Bundesarchiv, Bild 183-R69173 / CC-BY-SA)

Z našeho hlediska je neoznačení budovy překvapivé. „Více se to týká československých dějin než německých. Z hlediska nacionálně socialistického Německa takových budov a takových událostí byla celá řada. Pro nás je to naprosto osudové. Pro Němce je to významné, nikoliv osudové.“

A proč byl k podpisu dohody vybrán právě dům na Königsplatz? Byl přebudován ve stylu přehnaně klasicistní obrovské architektury, kterou měl Hitler rád. „Hitler tam chtěl pravděpodobně předvést, že nacionálně socialistická strana je důležitá i z hlediska zahraniční politiky. Koneckonců Hitler říkal: Partei befehlt den Staat, tedy strana rozkazuje státu. To říkal i Lenin. Takže chtěl trošku ohromit. Mohlo to být i kvůli Mussolinimu, aby to neměl daleko. Ale je to spekulace. My nevíme, proč zrovna Mnichov.“

Výklady platnosti smlouvy jsou dva. Československá strana zastávala právní názor, že smlouva je neplatná od samého počátku. Britové zastávali dlouhou dobu názor, že smlouva je neplatná, protože ji Německo porušilo okupací Československa 15. března 1939. „Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo ze 70. let to také neřeší a nechává oba dva výklady.“

Dnes Německo smlouvu rozhodně za platnou nepovažuje. „Jde o to, od kdy je neplatná. Jestli od začátku, anebo až po nějaké době.“

autoři: lsm , Pavel Polák , sch
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.