Pokud se znovuotevře téma restitucí, budou židovské komunity požadovat jejich posunutí až k Mnichovské dohodě, říká Tomáš Kraus

Téma církevních restitucí je pro část společnosti stále aktuální a pro politiky jde tedy o kartu, se kterou se pořád vyplatí hrát. „V povolebních jednáních opět figuruje otázka zdanění peněžité částky církevních restitucí. Církve vydaly prohlášení, ve kterém konstatují, že považují restituce za uzavřené a není o čem jednat. Pokud by však zdanění náhrad prosadilo přijetí nového zákona, kardinál Dominik Duka prohlásil, že církev je připravena obrátit se na Ústavní soud,“ připomíná postoj kardinála Duky Jiří Schwarz.

Církve by se podle ředitele Centra ekonomických a tržních analýz měly zabývat hlavně tím, aby byly naprosto rozpočtově nezávislé na státu, neboť dotování církví a náboženských společenství bývá – vzhledem k počtu věřících – klíčem k otevírání nekonečných diskusí, které vedou jen k polarizaci společnosti a jiným negativním jevům. Podle Schwarze zatím církve v tomto směru postupují odpovědně a proces naplňování zákona vidí jako úspěšný. Proto by se do něj nemělo zbytečně zasahovat.

Za Federaci židovských obcí Tomáš Kraus prohlásil, že se znovuotevření diskuse ohledně zdanění peněžitých náhrad v zásadě nebrání. Pokud by se ale k debatám opravdu znovu přistoupilo, židovské komunity by žádaly posunutí hranice restitucí z února 1948 až k Mnichovské dohodě.