Srocovali se mi před domem a křičeli „vydejte nám vraha“, popisuje Kubek chování skupiny okolo dezinformátora Tušla

Obtěžování, ke kterému mělo docházet během pandemie, však Tušl odmítá. Kubek se na policii obrátil poté, co se dozvěděl, že na internetu byla zveřejněna adresa jeho bydliště, fotografie domu a okna s výzvou, aby lidé chodili k němu domů „na návštěvy“.

Čtěte také

Google chystá nový nástroj proti obtěžování na internetu, pomoct má hlavně novinářům a novinářkám

„Pak se objevili ti obžalovaní v červených mikinách s nápisem ,Ministerstvo vnitra‘ a snažili se dostat až k nám do bytu. V tom momentě byla situace opravdu vážná. Když se vám potom srocují před okny domu, skandují v pozdních večerních hodinách megafony, snaží se proti vám poštvat sousedy a křičí ,vydejte nám vraha‘,“ popisuje Kubek chování, ke kterému mělo docházet.

Pronásledování sdílené na sociálních sítích

Nejhorší pro něj byl fyzický kontakt, když ho obžalovaní pronásledovali. „Jde kolem vás, křičí vám do obličeje nadávky, urážky a další lidé jdou okolo s mobilním telefonem a nahrávají to. Jak jsem totiž později zjistil, protože já sám sociální sítě nesleduji, zveřejňovali to na různých sociálních sítích a žebrali o peníze. A bohužel jim naivní lidé peníze za pronásledování mě a mé rodiny ještě posílali,“ vysvětluje Kubek.

Pak se objevili ti obžalovaní v červených mikinách s nápisem ,Ministerstvo vnitra‘ a snažili se dostat až k nám do bytu.
Milan Kubek

Obtěžování podle něj ustalo v momentě, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. „Moji pronásledovatelé získali novou oblast působnosti, nový objekt zájmu a začali se věnovat, abych tak řekl kulantně, problematice Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků,“ dodává Kubek.

Čtěte také

Obtěžování jako veřejné tajemství? Češi přestávají predátory krýt

Podle advokátky Kláry Kalibové, která je ředitelkou organizace In Iustitia, se do podobné situace dostává množství především žen, které působí ve veřejném prostoru.

„Jde například o Olgu Richterovou, která nikdy nebyla úspěšná v trestním řízení, když se na policii obrátila s žádostí o svoji ochranu. Dále třeba Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, Zuzana Schreiberová, ředitelka Multikulturního centra Praha, řada novinářek, které tuto ochranu nikdy nedostaly,“ říká Kalibová.

Zákony vs. praxe

Podle ní zákony chrání lidi před podobným obtěžováním relativně dostatečným způsobem. Výjimky by se daly najít u předsudečných pohnutek, jako je homofobní obtěžování nebo pronásledování z důvodu zdravotního stavu.

Čtěte také

Sociální sítě by měly být pro politiky radarem. To, co se tam řeší, se může přelít i do reality, míní socioložka Heřmanová

„To, co ale nechrání dostatečně, je právní praxe. Policie, státní zastupitelství i soud v minulosti rezignovaly na ochranu některých z jejich pohledu tzv. veřejně činných osob, které ale veřejně činnými osobami nejsou. To jsou lidi, kteří do veřejného prostoru vstupují z důvodu své profese,“ vysvětluje Kalibová.

Případ doktora Kubka, který se dostal až k soudu, je však výjimkou. Podle Kalibové Kubek ochrany požívá proto, že byla jeho situace spojena s pandemií a situací nouzového stavu, ve které měl stát svůj zájem.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.