Google chystá nový nástroj proti obtěžování na internetu, pomoct má hlavně novinářům a novinářkám

Klimatické změny způsobují, že extrémní počasí je intenzivnější, častější a nepředvídatelnější, píše web BBC s tím, že tento trend je zvláště výrazný právě v Asii. Ta se podle Světové meteorologické organizace (WMO) otepluje téměř dvakrát rychleji než je globální průměr.

Japonsko zaznamenalo v úterý nejteplejší den v historii, kdy v městě Isesaki v prefektuře Gunma naměřili 41,8 °C. Země také zažila nejteplejší červen a červenec v historii. Podle údajů tokijské soudní lékařské kanceláře z počátku tohoto týdne zemřelo mezi polovinou června a koncem července na úpal 56 lidí. Japonské úřady dokonce pozastavily některé vlakové spoje z obavy, že by horko mohlo zdeformovat kolejnice.

Jižní Korea zaznamenala v červenci rekordní sérii 22 „tropických nocí“, kdy teploty překročily 25 °C. Záchranné služby v zemi také zaznamenaly nárůst počtu volání souvisejících s onemocněními způsobenými horkem.

Části Vietnamu také trpí bezprecedentním horkem, přičemž Hanoj zaznamenal svůj vůbec první srpnový den s teplotou nad 40 °C. Hlavní město se v posledních několika dnech proměnilo v „pánev”, řekl agentuře AFP Nam, stavební dělník.

V Číně je situace opačná. V posledních týdnech si povodně v celé zemi, od Šanghaje po Peking, vyžádaly mnoho obětí. Jižní Čína byla zasažena silnými dešti, region se připravuje na další sesuvy půdy a povodně. Takové deště jsou v této roční době v jižní Číně časté, ale byly ještě zesíleny tropickými bouřemi, zejména v posledním měsíci.

V severoindickém státě Uttarákhand se po přívalových deštích, které vyvolaly bleskové povodně, pohřešuje více než 100 lidí.

V Pákistánu zemřelo od června při nehodách souvisejících s deštěm téměř 300 lidí, včetně více než 100 dětí. Povodně také zničily stovky domů a budov – podle britské humanitární organizace Save the Children byla částečně nebo zcela poškozena nejméně čtvrtina škol v provincii Paňdžáb.

Mnoho zrušených účtů bylo spojeno s podvodnými centry provozovanými zločineckými skupinami v jihovýchodní Asii, které při svých aktivitách často využívají nucenou práci, napsal server BBC.

V úterním oznámení společnost Meta uvedla, že také zavádí nové nástroje, které pomohou odhalit podvody samotným uživatelům. Mimo jiné jde o zavedení funkce, která uživatele aplikace WhatsApp upozorní, pokud budou přidáni do konverzační skupiny, jejíž členy neznají a která může být podvodná.

Podvody se v dnešním digitálním světě stávají stále častějšími a sofistikovanějšími, píše web Euronews. Ve velkém podvodníci podle Mety využívali k vytváření zpráv zasílaných potenciálním obětem systém ChatGPT společnosti OpenAI.

Meta také varovala, že takové snahy se často zaměřují na lidi na mnoha platformách najednou. To znamená, že podvodná kampaň může začít například zprávami přes seznamovací aplikaci a poté se přesunout na sociální média a platební platformy.

S OpenAI Meta například spolupracovala na zastavení podvodů kambodžské zločinecké skupiny, která nabízela peníze za lajkování příspěvků na sociálních médiích podporujících pyramidový podvod s pronajímáním skútrů.

V 80. letech došlo ve městě k přibližně 30 úmrtím spojených s dopravou ročně. V průběhu let, s vylepšením systémů veřejné dopravy, jako jsou autobusy a tramvaje, méně lidí spoléhalo na své automobily a počet nehod začal klesat. I samotná auta byly bezpečnější a bezpečnější pro své pasažéry. Smrtelné nehody však byly stále na denním pořádku, shrnuje web Good News Network.

„Ke snížení počtu úmrtí na silnicích přispělo mnoho faktorů, ale rychlostní limity jsou jedním z nejdůležitějších,” řekl pro finský web Yle Roni Utriainen, dopravní inženýr z městského odboru pro městské prostředí.

V průběhu času, kdy se místní úřady na bezpečnost na ulicích zaměřily, došlo ke snížení rychlostních limitů na většině městských komunikací, a to z 50 kilometrů v hodině na 30.

Díky datově podloženému přístupu mohli městští plánovači přepracovat staré uliční sítě tak, aby vylepšili infrastrukturu pro cyklisty a chodce přesunuli na bezpečnější místa. Bylo také nainstalováno více dopravních kamer a automatizovaných mechanismů pro kontrolu dodržování rychlostních limitů.

Výsledkem je, že za posledních 12 měsíců v Helsinkách nedošlo k jediné dopravní nehodě s fatálními následky. „Vývoj je již několik let pozitivní,” řekl Utriainen a poukázal na to, že ani v roce 2019 nebyl v Helsinkách zabit žádný chodec.

Přístup města musí být neustále aktualizován, protože na silnicích se objevují nové trendy. To platí například o příchodu elektrických koloběžek, které se tam, stejně jako na mnoha místech po celém světě, velmi rychle rozšířily.

Na pláži jižně od San Francisca se pravidelně koná světový šampionát v psím surfování. Závod je rozdělený do několika kategorií podle velikosti psích účastníků a nabízí různé disciplíny – například tandem s páníčkem, nebo jiným čtyřnohým surfařem. Na akci upozorňuje agentura AP.

Mezi závodníky jsou labradoři, teriéři i kokršpanělé. Nezbytnou výbavou je pro ně záchranná vesta. Body se jim přičítají za to, jak dlouho na prkně vydrží, jak se jim daří balancovat nebo jestli předvedou za jízdy nějaký trik.

Rozplavbu pro středně velké psy letos poprvé ovládla pětiletá francouzská buldočka Iza. Se svým pánem nejdřív trénovala v zahradním bazénu. „Jsem hendikepovaný, mám jen jednu ruku. Nejsem sportovní typ a Iza taky ne. Ale dohromady jsme fenomenální tým. Lidem ukazujeme, že zvládneme víc, než si myslí,“ řekl Izin majitel David Fasoli.

Podle serveru Secret Los Angeles se celkovým vítězem – tzv. top psem – stal kakaově hnědý labrador Cacau z Brazílie. Na druhém místě skončil oříšek jménem Koa a bronz si vybojovala čtrnáctiletá francouzská buldočka Faith – fenka zachráněná z útulku, kterou časopis Sports Illustrated už v roce 2021 díky jejím surfařským dovednostem označil za „nejvíc cool psa všech dob“.

Sladké ochlazení jde ale ruku v ruce s upatlanými prsty – v lepším případě. V tom horším si kus zmrzliny až do večera nosíme na triku. Výrobci proto experimentují a snaží se vymyslet, jak roztékání zabránit.

Podle BBC je průkopníkem japonský výrobce Kanazawa Ice. Jeho smetanové krémy na rozdíl od konkurence obsahují polyfenoly, tedy molekuly, které se dají najít i v různých druzích ovoce. Ve spojení s příměsí kyseliny tříslové dodávají zmrzlině hutnější strukturu, která trochu připomíná pudink.

Kromě toho, že si zmrzlina drží tvar, odpadá i další nepříjemnost. Každý z nás nejspíš někdy zažil, že na něj v polárkovém dortu z obchodu čekala hutná krusta z ledových krystalků. Ta vzniká při rozmražení a opakovaném zmražení, třeba když kartony zmrzliny převážejí z výrobny do supermarketu. S tím se u výrobků od Kanazawa Ice nesetkáte.

Server Forbes píše, že takto upravená zmrzlina vydrží extrémně vysoké teploty – dá se dokonce zapálit, aniž by změnila tvar. Díky chemické úpravě si s jezením dezertu můžete dát načas. S rostoucí dobou mimo mrazák ale ztrácí jednu klíčovou vlastnost, přestává být studená.

Nizozemská krajina je kanály a průplavy doslova protkaná, a toulavé kočky se v nich často topí. Podle ochranářů z Diereambulance Amsterdam jich jen v metropoli bylo za poslední půlrok 19.

Na novinku upozorňuje server Good News Network. Lokální politici z Amsterdamu počítají, že by do konce roku mohli vybudovat přes 500 těchto drobných žebříků. Jejich vznik iniciovala Judith Krom ze Strany pro zvířata, které se podařilo z městského rozpočtu vyčlenit 100 tisíc eur právě pro tento účel.

Stejné plány ohlásilo i město Amersfoort, které leží asi 50 kilometrů od Amsterdamu. Místní samospráva do projektu zapojila i obyvatele. „Společně s veterináři, výzkumníky i rezidenty jsme zmapovali místa, kde jsou tyto schody nejvíce potřeba. V nejbližší době jich vzniknou stovky, a my tak zabráníme velkému utrpení zvířat,” uvedl pro server Independent radní Johnas van Lammeren.

Zvířatům se z kanálů obtížně uniká, protože na rozdíl od řek nemají přirozené břehy – jejich okraje často tvoří vysoké kamenné nebo betonové zídky.

V indických metropolích jako Dillí, Bombaj nebo Bengalúr se rychle šíří trend falešných svateb – večírků, které připomínají slavnostní atmosféru tradičních indických svateb bez reálného sňatku, píše server BBC. Jedná se o událost, která lidem umožní zažít svatební party se vším, co k ní patří – hudbou, tancem, třpytivým oblečením a jídlem.

Nárůst falešných svateb mezi mileniály a generací Z odráží proměnu v tom, jak dnešní mladí lidé vnímají společenské události. Podle organizátorů tyto večírky spojují nostalgii s pocitem volnosti – umožňují hostům užít si pompézní atmosféru svatby bez tlaku tradic a rodinných očekávání, vysvětluje The Economic Times.

Falešné svatební večírky pořádané hotely, kluby a specializovanými eventovými firmami, se nesou v duchu takzvaného sangeetu – večera plného hudby a tance, jenž běžně předchází svatebnímu dni. Vstupné se pohybuje od zhruba 350 do 3500 korun v závislosti na místě konání a nabízených službách. Akce často zahrnují živé hudební vystoupení, tradiční indické pochutiny v moderním pojetí a efektní výzdobu. Některé večírky se odehrávají v luxusních prostorách s velkým počtem hostů a propracovaným programem, jiné jsou komornější a méně formální. Vedle klasických večírků s alkoholem se začínají objevovat i alternativní verze – například tematicky zaměřené akce, které se soustředí na společenské hry a kreativní program.

Popularita falešných svateb však není bez výhrad. Kritici upozorňují, že mohou banalizovat význam skutečných svatebních tradic. Jiní hosté si stěžují na nekonzistentní kvalitu – očekávají svatební atmosféru, ale místo ní dostanou běžný klubový večer se slabou výzdobou, nevhodnou hudbou nebo fastfoodovým občerstvením.

O falešné indické svatby roste zájem i mezi indickou komunitou v zahraničí – jedna z těchto akcí se chystá například ve Frankfurtu. Podobně jako v Indii, i zde jde o večírek inspirovaný svatební tradicí.

Organizátoři vidí v tomto trendu potenciál k vytvoření nové komerční kategorie, která může mimo svatební sezónu (červen až srpen) vyplnit volné kapacity míst a dodavatelů. V zemi, kde má podle investiční poradenské společnosti Wright Research svatební průmysl hodnotu přes 130 miliard dolarů, by tyto netradiční večírky mohly znamenat nové příležitosti pro celé odvětví.

Populace vlků se od jejich opětovného vypuštění do Yellowstonského národního parku v roce 1995 výrazně rozrostla. Americké ministerstvo zemědělství proto v boji proti těmto šelmám přišlo s nečekaným, ale podle prvních výsledků účinným způsobem, jak ochránit dobytek před útoky. V oblasti Klamath Basin na jihu Oregonu nasadilo drony, které ve večerních hodinách zabezpečují vzdušný prostor nad pastvinami – detekují pohyb pomocí termokamer a ve chvíli, kdy spatří vlky, spustí hlasité audio. Místo obvyklých výstřelů nebo sirén je ale překvapivě přehrávaná slavná scéna hádky z filmu Marriage Story s rozrušenými a naštvanými hlasy Scarlett Johansson a Adama Drivera. Tzv. wolf hazing, jak se tato praxe nazývá, k odstrašení smrtících vlků využívá i hlasitou hudbu, jako je například skladba „Thunderstruck“ od AC/DC, vysvětluje server Variety.

Zvuk je natolik intenzivní, že se vlci dávají na okamžitý ústup. Doprovází ho navíc světelné efekty reflektorů, které výsledek ještě umocňují. USDA se snaží vytvořit podmínky, ve kterých si vlci začnou spojovat přítomnost lidí – a jejich zvuků – s nebezpečím. „Potřebuji, aby vlci pochopili, že lidé jsou zlí,“ cituje Paula Wolfa, okresního inspektora USDA v Oregonu, The Wall Street Journal.

Před zahájením testovacího provozu bylo v oblasti Klamath Basin během 20 dní zaznamenáno jedenáct útoků vlků na dobytek. Po zavedení nové metody napadení téměř ustala – v následujících 85 dnech došlo pouze ke dvěma incidentům. „Díky tomu mohu v noci spát, protože o dobytek se jinak staráme hlavně já a můj manžel,“ uvedla Wendy Gauthier, spolumajitelka ranče severně od Klamath Falls. Metoda wolf hazing – tedy plašení vlků bez použití násilí – není úplnou novinkou. Ačkoli zní použití hollywoodského dialogu jako vtip, čísla mluví zatím jasně.

Online výzva k darování domácích zvířat je doplněna fotografií divoké kočky s otevřenou tlamou a odhalenými zuby a odkazem na webové stránky zoo. V zoologické zahradě v severním Dánsku žijí masožraví predátoři jako lev indický, rys ostrovid a tygr sumaterský. Zoo uvedla, že pro tyto šelmy je důležité přijímat „celou kořist“ – tedy kuřata, králíky nebo morčata, která odpovídají tomu, co by ve volné přírodě lovily, jak uvádí CBS News. Zoo přijímá také slepice, a dokonce i koně, kteří jsou podle informací na webových stránkách utraceni zoologickým ošetřovatelem a veterinářem. Darování koní je však omezeno – nesmí být minimálně měsíc léčeni kvůli jakémukoli onemocnění a podléhají také limitům v rámci velikosti.

Podle zástupkyně ředitele zoo v Aalborgu Pii Nielsen je tato praxe v Dánsku běžná. „V zoologické zahradě v Aalborgu krmíme masožravce menšími hospodářskými zvířaty již řadu let. Pro správný chov těchto šelem je nezbytné poskytovat jim maso včetně kožešiny, kostí a dalších částí, aby jejich strava co nejvíce odpovídala přirozeným podmínkám,“ cituje Nielsen server CNN.

Veřejná výzva zoo vyvolala na sociálních sítích ostrou debatu. Někteří uživatelé kritizují proměnu domácích mazlíčků v kořist, zatímco jiní oceňují snahu zoo zachovat přirozené stravovací návyky zvířat.