Obtěžování jako veřejné tajemství? Češi přestávají predátory krýt

16. listopad 2021

Českem otřásá kauza sexuálního obtěžování spojená s renomovaným psychiatrem Janem Cimickým. Jako první o téměř dvacet let starém napadení promluvila Jana Fabiánová. Mlčení prolomila kvůli zprávě o státním vyznamenání, které měl psychiatr převzít z rukou prezidenta Zemana. Následně se začaly ozývat další desítky žen. Naznačují kauzy Cimického, stejně jako někdejšího poslance Feriho i novináře Hoška, že česká společnost přestává sexuální násilí krýt?

Přestože je velká část veřejnosti chováním i počtem Cimického obětí zaskočena, nepřekvapivě se ozývají i lidé, kteří tvrdí, že zvěsti o chování známého psychiatra byly dlouho veřejným tajemstvím. O predátorském chování se léta šuškalo i v případě bývalého poslance Dominika Feriho nebo novináře Jiřího Hoška, který byl kvůli sexuálnímu obtěžování nedávno propuštěn ze zaměstnání.

Mnozí se ptají, proč se ženy, které v minulosti čelily sexuálnímu násilí, ozývají až teď. Otázka je to v podstatě logická. Když vám někdo ukradne peněženku, nečekáte dekádu, než to začnete řešit. Jenže sexuální násilí má jinou povahu a jako společnost jsme se k němu stavěli dlouhá léta jinak než k dalším trestným činům.

Čtěte také

Hluboce zakořeněné stereotypy v obětech vyvolávají pocit, že si takové chování mohly zapříčinit samy. Ještě před třemi lety v průzkumu pro Amnesty International 58 % Čechů a Češek tvrdilo, že oběť znásilnění je za určitých podmínek spoluzodpovědná za to, co se jí stalo.

Sexuální obtěžování i násilí bylo od 90. let v Česku považováno spíš za neškodnou zábavu alfa samců hodnou vtipkování. Mluvilo se o něm jako o „sexuálním harašení, ekvivalentem anglického sexual harassment“ toto spojení ale nikdy nebylo. Harassment v angličtině znamená soužení, trápení. Slovo harašení má v češtině spíš význam jakéhosi chrastění – proto se říká „haraší mu na věži.

V takovém prostředí se těžko dalo očekávat, že se ženy, které zažily sexuální obtěžování, hlasitě vymezí. Jak poznamenala sama Jana Fabiánová, důsledky pokusu veřejně se bránit mohly být spíš negativní, hrozilo, že ji nikdo nepochopí a agresor se jí následně pomstí.

Čtěte také

K tomu přidejme celou kulturu sexismu, která u nás léta panovala a často ještě přetrvává. Sexistické reklamy zachycující ženy jen jako sexuální objekty. V roce 2017 se ze zahraničí do Česka dostaly první informace o hnutí MeToo, mnohdy vykreslovaném jako hon na čarodějnice nebo pomsta zhrzených žen.

V roce 2021 je situace ale výrazně odlišná. Polovina Čechů aktivních na internetu se domnívá, že je sexuální obtěžování v České republice problém, víc než dvě pětiny respondentů výzkumu sdružení SIMAR uvedly, že s myšlenkami hnutí MeToo souhlasí. Problematice sexuálního násilí se v létě věnovala mimořádná schůze poslanecké sněmovny, koalice PirSTAN reflektovala problematiku znásilnění ve své volební kampani, koaliční smlouva formující se vlády explicitně zmiňuje, že zajistí lepší ochranu obětí sexuálního a domácího násilí.

Čtěte také

Naše společnost začíná sexuální násilí brát vážně, víc lidí mu rozumí a díky tomu i víc obětí sbírá odvahu se ozvat. Pravděpodobně se také budeme dozvídat o víc případech obtěžování a budeme muset hledat cesty, jak se s pachateli vypořádat. Zodpovědnost by ale neměla ležet na obětech. Jako společnost potřebujeme systémová řešení předcházející takovému chování.

Pozornost obtěžování na akademické půdě začíná věnovat stále víc vysokých škol, přidávají se i další instituce. A to je dobře. Je tu ale stále mnoho těch, kde se o nevhodném chování mezi zaměstnanci jen šušká. Právě jim bych doporučila situaci řešit dřív, než budou čelit skandálu. Česko totiž zjevně přestává predátory omlouvat a krýt.

Oběti sexuálního obtěžování psychiatra Cimického prolamují po desítkách let mlčení. Proč až teď? A jak to zapadá do kontextu vnímání sexuálních predátorů v české porevoluční historii? Poslechněte si komentář Johanny Nejedlové.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autorky.

 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.