Spolupracoval Foglar s Hitlerjugend? Je to mýtus, jen černobílé vidění světa, odpovídá publicista

Ve svém životě prožil jak první, tak druhou světovou válku. Zažil prvorepublikové Československo, únorový převrat, okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nebo listopad 1989. V každé dějinné etapě našeho státu se politické události odrazily také v jeho životě.

Jindřich Hojer v komiksu jako blonďatý chlapec v bílé košili|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Ve svých vzpomínkách sám Jaroslav Foglar uvedl: „Vždycky jsem také – a to na rozdíl od jiných mladíčků – toužil zůstat chlapcem. Nestárnout, žít stále ve světě dětí a mládí! Miloval jsem – a dodnes jsem milovat a obdivovat nepřestal – nadevše tu kouzelnou prchavou dobu lidského žití a čím dále tím více jsem byl rozhodnut upsat jí celý svůj život…Umiňoval jsem si, že zůstanu chlapcem do smrti.“

Na otázku, zda se mu právě toto podařilo, říká host pořadu editor a publicista Zdeněk Bauer: „Ale kdeže. Foglar samozřejmě měl svůj vlastní svět, ale byl to svět dospělého muže. Výraznou dějovou linkou jeho života byla výchova mládeže.“

Magnet Jestřáb

Z úřednického místa se Foglarovi podařilo pracovně působit v nakladatelství Melantrich, ale hlavně celý život věnoval skautingu a mladým lidem.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Jaroslav Foglar, věčně živý Jestřáb

Sám byl v Junáku od 17 let – získal přezdívku Jestřáb – a jeho netradiční programy, které byly právě pro dospívající mládež jakýmsi magnetem, byly další jeho aktivitou. A tak vznikají nejrůznější kluby dětí, objevují se jako příloha časopisu proslulé Rychlé šípy a vznikají také další Foglarovy knihy.

Nacistická okupace zasáhla do všech oblastí života společnosti. Zpočátku Foglar ještě problémy neměl, ale i to se změnilo, konstatuje Zdeněk Bauer. „Na jaře 1941 byl zastaven jeho milovaný Mladý hlasatel a také už neexistoval Junák. Začal tedy spolupracovat s protektorátním rozhlasem.“

Kuratorium

Pro německou mládež existovala organizace Hitlerjugend, obdobou pro českou mládež bylo Kuratorium, „což byla alternativa právě Hitlerjugend, kam česká mládež neměla přístup. V čele byl ministr Emanuel Moravec,“ vysvětluje Zdeněk Bauer. 

Čtěte také

Rok 1941: Záhada ztraceného vynálezu. Kouzlo knih Jaroslava Foglara

A dodává: „Byl to systém navržený protektorem Heydrichem a fungoval i v jiných okupovaných zemích. Jeho cílem bylo převychovat, germanizovat mládež a zapojit do tohoto systému veškerou mládež.“

Sám Foglar vznik této organizace vítal, zapojil se do jejích aktivit, byl redaktorem v „kuratorijním“ časopise Správný kluk.

Jak na tu dobu vzpomínal sám Foglar? „S radostí jsme vítali zprávy, že bylo zřízeno Kuratorium pro výchovu mládeže, které v rámci nové doby vezme si do práce české hochy a děvčata. Udělá pro ně program, umožní zase hromadné veřejné vystupování, dovolí táboření, opatří hřiště, klubovny.“

Ovšem tato naivita, důvěřivost, možná zoufalství či nenaplněná touha, právě tímto pohledem vítat vznik nacisty zřízenou organizaci pro mládež, je tím, nad čím dnes už jen kroutíme hlavou.

Spolupracoval, nebo ne?

Jednoduché to tak pak neměl ani po skončení války. Bylo tady obvinění, že byl spolupracovníkem Hitlerjugend, ale po nástupu komunistů byl skauting a Junák opět zlikvidován.

Sám Foglar zažívá období, kdy smějí a kdy nesmějí vycházet jeho knihy. Po listopadu roku 1989 jeho knihy dostávají ‚zelenou‘ a až do konce svého života – umírá v roce 1999 –  Foglar zažívá nejen čtenářský, společenský obdiv, ale také obnovu skautingu.   

„Prošel si mnoha etapami, ale nakonec se ukázal jako přímý muž. V okamžicích, kdy neměl jasno, tak si ho později udělal. Tento mýtus může být důsledkem černobílého vidění světa, někdy nepřejícnost, někdy něco jiného,“ odpovídá publicista Bauer na otázku, jestli a proč Foglar s Hitlerjugend spolupracoval.     

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.