Karel Hvížďala: Jaroslav Foglar, věčně živý Jestřáb

Jaroslav Foglar na archivním snímku
Jaroslav Foglar na archivním snímku

„Dávat dobrý příklad je jedna z největších a nejradostnějších věcí, jež může hoch dokázat...

Umiň si, že až jednou budeš dospělý, budeš pomáhat všem chlapcům i děvčatům ve svém okolí, že k nim nebudeš nevlídný, mrzutý a nepřejícný, jak někteří dospělí lidé dovedou.“

Rok 1941: Záhada ztraceného vynálezu. Kouzlo knih Jaroslava Foglara

Jaroslav Foglar (80. léta)

Spisovatel a propagátor skautingu Jaroslav Foglar ovlivnil svými příběhy plnými dobrodružství a přátelství několik generací chlapců.

To jsou slova snad nejznámějšího českého spisovatele literatury pro děti Jaroslava Foglara, který měl mezi skauty přezdívku Jestřáb.

Důvod jeho popularity, která se táhne od 30. let minulého století až do dnešních dnů, se zdá být evidentní: Byl nejen pracovitý, ale úkolem, který si předsevzal, byl posedlý, a tím pádem přesvědčivý, protože zároveň nikdy neztratil schopnost vnímat realitu dětským obzorem, k čemuž mu pomáhali chlapci, kteří se kolem něj soustřeďovali.

Tak tomu bylo za každé dějinné situace: jak za německé okupace, tak později za bolševické diktatury na počátku 50. let.

Hoši od Bobří řeky

Na tu dobu se již sám moc dobře pamatuji, protože jsem byl členem ilegálního skautského oddílu na Praze 4, který vedl Václav Havel, jeden z bývalých náčelníků místního skautského oddílu. Do jeho skupiny jsem se dostal díky jeho synovi Láďovi, který byl mým spolužákem.

Václav Dostál: Skautský deník ve starořečtině odhaluje ilegální činnost Foglarova oddílu

Jaroslav Foglar

Václav Dostál se stará o pražskou pobočku skautského archivu. Ta právě zpracovává unikátní osobní deníky Jarmila Jumbo Burghausera.

Skautské šátky a košile s bobříky jsme nosili pod svetrem, scházeli se u pana Havla doma, který pro nás vydával časopis Sova, jezdili na výlety a o prázdninách jsme tábořili na Blanici pod Černou skalou nedaleko Krupičkova mlýna.

S Jaroslavem Foglarem jsme se občas potkávali na výletech či při uctění památky zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka na hřbitově na Vyšehradě 17. září. Vždy jsme se tiše pozdravili a rychle jsme pelášili pryč, abychom nebyli podezřelí z nedovoleného záškodnického spolčování. Je třeba připomenout, že na začátku 50. let řada představitelů skautingu byla vězněna.

Jaroslav Foglar, který při každém takovém náhodném setkání vypadal vždy velice plaše, s Václavem Havlem se jen nenápadně pozdravil, trochu bojácně se rozhlédl a každý vedl svou skupinu na druhou stranu. Vzpomínám na něj proto, že 23. ledna 2019 uplynulo 20 let od jeho smrti.

Pocta Jaroslavu Foglarovi

A zároveň 81 let od vydání prvního pokračování Rychlých šípů, s kterými naše generace narozená za války vyrůstala. Tento komiks vycházel nejprve v časopise Mladý hlasatel a později v časopise Vpřed, který vydávalo v druhé půlce 40. let nakladatelství Mladá fronta. Redakci v letech 1945 až 1948 řídil právě Jaroslav Foglar.

Po třetím ročníku byl Vpřed spojen s časopisem Junák, jak se začalo po Svojsíkově smrti říkat skautům, a vycházel pod názvem Junáci, vpřed. Do této redakce již Jaroslav Foglar přizván nebyl.

Karel Hvížďala

Později se časopis přejmenoval na Vpřed, pak na Vpřed pionýři a v roce 1951 zanikl. Jaroslav Foglar se svými skauty přešel na čas podruhé do ilegality a jeho knihy, z nichž nejpopulárnější jsou asi Hoši od Bobří řeky, které mají 18 vydání, však na své přitažlivosti neztratily pro řadu lidí nic dodnes.