Společná azylová politika se omezuje na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic, míní Rozumek

Evropská unie chce v nejbližší době sladit vízovou politiku se státy západního Balkánu, aby zastavila příchod nových migrantů tzv. balkánskou trasou.

Součástí jednání v Albánii by měl být i český ministr vnitra Vít Rakušan, který se zároveň chystá na bilaterální jednání do Srbska. Problémem podle něj je bezvízový styk států západního Balkánu se zeměmi EU v kombinaci s tím, že bezvízový styk poskytují i třetím zemí, kterým ho však EU neposkytuje.

„Na jejich území tak vstupují lidé, kteří Srbsko berou jako poměrně jednoduchou bránu do EU. Ukazuje se, že neklidná situace ve světě a fakt, že Turecko polevilo v tom, aby migrační vlnu ze Sýrie nechávalo na svém území, vede k obrovskému nárůstu migrace, která má v současnosti dopad na každou část Evropy,“ vysvětluje Rakušan.

Dohody o návratu a flexibilní zodpovědnost

Řešení by tak mělo spočívat v partnerském jednání se Srbskem, které podle Rakušana musí pochopit, že pokud mu EU poskytuje výhody, očekává od něj v této chvíli partnerský přístup. Dalším bodem jednání by měly být i readmisní dohody z let 2008 a 2013.

Čtěte také

Karel Barták: Neobvykle dramatické varování Josepa Borrella, že EU nedostatečně vnímá rychlé globální změny

„Země, do které migrant poprvé vstoupí, by měla být zodpovědná a migrant by do ní měl být navrácen. Mnohokrát je ale těžké prokazovat, kam noha konkrétního imigranta vstoupila,“ doplňuje Rakušan.

Česko v pátek unijním zemím představilo plán, který by měl posunout debatu o podpoře zemí nejvíce zasažených migrací. Součástí by měla být taky tzv. flexibilní zodpovědnost, která by měla v případě velké migrační vlny ulevit státům, do kterých migranti nejčastěji vstupují.

Cílem je zjednodušit návratovou politiku, která je jinak velmi administrativně náročná, a poskytnout tak úlevu zejména jižním státům, které jsou dlouhodobě přetížené.

Problém posouváme dál na východ

Podle Martina Rozumka, který je ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům, však zodpovědnost za migranty přesouváme jen dál na východ.

„Nejspíš to dopadne tak, že nejpostiženější v tomto ohledu budou země jako Srbsko, Bosna a Hercegovina a obecně země Balkánu. Taky si myslím, že jsou tato opatření spíše krátkodobého charakteru a je zapotřebí celková změna migrační politiky EU,“ míní Rozumek.

Měli bychom si jasně definovat, kdo nárok na azyl má, jak v Česku, tak v Evropě, a ti potom získají ochranu.
Martin Rozumek

Podle něj je jedním z největších problémů absence legálních cest pro cizince, kteří potřebují mezinárodní ochranu.

„Společná azylová politika v podstatě nefunguje. Omezuje se pouze na zastrašování a neúčinnou ochranu hranic. Myslím si, že bychom si měli jasně definovat, kdo nárok na azyl má, jak v Česku, tak v Evropě, a ti potom získají ochranu. Ostatním je potřeba nabídnout legální cesty za prací, podnikáním, slučováním rodin. V opačném případě na tom vždycky budou těžit pašeráci,“ vysvětluje Rozumek.

Čtěte také

Pražský summit ukázal, že Evropa stojí proti Putinovi, chválí publicista Janyška. Balkánské kandidátské země ale možná uslyší, že členství v EU je pro ně odteď zbytečné, míní europoslankyně Gregorová

Tzv. flexibilní zodpovědnost podle něj některé procedury zjednoduší, týká se však pouze lidí, kteří nesplňují definici uprchlíka a které je potřeba co nejrychleji navrátit. Návrh ale nezmiňuje druhou skupinu lidí přicházejících do Evropy, tedy ty, kteří splňují definici uprchlíka.

Jde například o Syřany prchající před Asadovým režimem. „Ti se vracet nemohou a my se o ně musíme společně postarat. V Evropě však země nejsou ochotné si uprchlíky dobrovolně přebírat,“ dodává Rozumek.

Jaký ohlas měl v Německu návrh českého ministra vnitra Víta Rakušana, zaměřit se na státy západního Balkánu a přimět je, aby sladily svoji vízovou politiku s politikou EU? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Šárka Fenyková.