Spletli jsme se. Normalizaci nemuseli všichni nenávidět, myslí si historik Suk
Své postřehy z doby dospívání v době normalizace zachytil v knize esejů, rozhovorů a polemik nazvané Šťastné zítřky, úzkostné včerejšky. Historik Jiří Suk tvrdí, „že reálný socialismus fungoval ve svém druhém poločase jako velká pojišťovna malého štěstí. Takového toho klidu na práci, mít klid od vládnoucí strany“.
Čtěte také
„Tak to prostě bylo: socialismus se tady usadil a vyvíjel od roku 1948, přes bouřlivá léta roku 1968. Komunisté nejdřív zastřeně budovali nějaký sociální stát, a to v podmínkách diktatury, což si pak sedalo celých 20 let. Pak tady byl pokus to v 68 pootočit někam jinam následovaný normalizací. Tehdy si to sedlo už z mocenských důvodů a stal se z toho jakýsi sociální protektorát, jak tomu říkám,“ popisuje.
Sociální protektorát byl podle historika Suka „pohodlný a poměrně šikovně našimi vůdci spravovaný. Taky jsme si na začátku mysleli, že normalizaci museli všichni nenávidět, což nebyla pravda.“
Komunismus = zločinný režim
Sukova generace se prý domnívala, že to, že byl komunistický režim zločinný, si museli v roce 1989 přece myslet všichni. „To jsme se ale šeredně spletli. Představa, že se za sametové revoluce většina lidí a bez výhrad přidala na stranu demokratických změn, asi byla mylná. Pletli jsme se i v tom, že je tato otázka dnes vyřešena,“ myslí si historik.
Čtěte také
Přiznává, že sám vlastně není z tohoto výsledku rozčarovaný, protože si uvědomil, že historie, která trvá delší dobu, lidi do sebe časem jaksi vstřebají.
„Integrují ji do své osobní ale i rodinné nebo širší identity. Není překvapivé, když narazíte na někoho, kdo si do své osobní identity věřícího člověka klidně integroval komunismus. A vůbec v tom nevidí nějaký rozpor, ani kdybyste mu vysvětlovali, že to dohromady vůbec nemůže fungovat. Na to vám řeknou, že o tom nikdy takto nepřemýšleli, ale tak to prostě vnímají.“
Komunismus prostě lidem přinesl nějaké jistoty. „To byly tehdy naše životy, v tom jsme žili, a přece to nemůžeme jen tak odhodit,“ dodává,
Celý rozhovor s historikem Jiřím Sukem najdete v audiozáznamu. Dozvíte se, jestli jsou na antikomunisty a revizionisty rozděleni i historici. Ptal se Petr Vizina.
Související
-
Rozděleni svobodou: Soudní lidé národa českého. Skandováním za demokracii
Dokument Soudní lidé národa českého mapuje pozice, na kterých se opevňují tábory rozdělené společnosti.
-
Rozděleni svobodou: Klima kolem klimatu aneb Když se ani odborníci neshodnou
Globální klimatická změna patří k tématům, která dělí společnost. Co je ale příčinou klimatické změny a jak jí čelit? O to se přou zastánci přírody i odborníci mezi sebou.
-
Projekt Rozděleni svobodou uzavřela debata lídrů. Hádali se o školství i o demokracii
Debata lídrů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně proběhla 4. listopadu před publikem. Poslechněte si odpovědi na současné nejpalčivější otázky české společnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
