South China Morning Post: Kdo letos dostane Nobelovu cenu míru? Trump, Meghan, Erdogan, nebo třeba Johnson?

Najít univerzálního mírotvorce není vůbec snadné. Kdo je v očích jedněch hrdina, je velmi často pro druhé zločinec. Složitost a propojenost současné politiky má kromě toho za následek, že i vyloženě kladný hrdina musí někdy čekat velmi dlouho, než jeho činy přinesou ovoce.

Čtěte také

Leona Šmelcová: Zaslouží si kubánský režim Nobelovu cenu míru?

Mezi nominovanými jsou letos mimo jiné demokratické hnutí Hongkongu a hnutí Black Lives Matter. Na seznam se dostal také americký exprezident Donald Trump, herečka a vévodkyně Meghan Marklová, turecký prezident Reccep Tayyip Erdogan nebo britský premiér Boris Johnson.

Problém Nobelovy ceny míru je podle sloupkaře South China Morning Postu v tom, kdo o vítězném kandidátovi rozhoduje. Na rozdíl od vědeckých cen, kde laureáta vybírají vědečtí kolegové, to v případě mírového ocenění dělá skupina norských politiků.

Víme, proč někdy zvítězí diskutabilní kandidát, píše Alex Lo. Ekonom John Maynard Keynes kdysi vypozoroval, že soutěž krásy nemusí nezbytně vyhrát nejkrásnější finalistka. Korunku dostane ta, o které si porotce myslí, že ostatním porotcům přijde, že ji lidé vnímají jako nejlepší.

Pověření k sestavení vlády dostal Dragi

Někdejší guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi by měl zastávat funkci italského premiéra jen omezenou dobu, myslí si deník The Guardian. Podle listu se prezident Sergio Mattarella rozhodl dobře, když pověřil sestavením nové vlády právě uznávaného bankéře a ekonoma.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Vládní krize, jaká může vzniknout jen v Itálii

Předčasné volby za současné situace by nejspíš vyděsily trhy i evropské spojence. Nejspíš by v nich totiž vyhrály euroskeptické krajně pravicové strany.

Na druhou stranu, na poslední technokratickou vládu pod vedením Maria Montiho Italové nevzpomínají zrovna s láskou. Monti vedl zemi v době krize eurozóny, což znamenalo značné utahování opasků. Kroky jeho kabinetu vedly k vzestupu euroskeptických a antisystémových hnutí.

Z krátkodobého hlediska by Draghiho vláda patrně Itálii prospěla. V době krize získal ostruhy slibem, že udělá vše, co bude nutné, aby zabránil znehodnocení eura. Jeho odhodlání bude klíčové při oživování italské ekonomiky po pandemii. Stání dluh Itálie je suverénně nejvyšší mezi unijními státy. Coby zkušený ekonom je Draghi v dobré pozici pro to, aby přesvědčil burzovní trhy, že dluh je udržitelný a aby uklidnil Brusel, že peníze z fondů obnovy budou využity dobře.

Na základě dosavadního působení se dá předpokládat, že Draghi skutečně využije unijní peníze moudře. Přesto, pokud se mu podaří najít podporu pro svou vládu, měl by být ve funkci nejkratší možnou dobu. Jinak hrozí, že se střídání nevolených technokratických kabinetů s populistickými vládami stane standardním prvkem italské demokracie. 

Jak vypadá očkování na Aljašce?

Který americký stát si vede nejlépe v očkování proti covidu? Je to Aljaška – má sice třetí nejmenší počet obyvatel ze všech federálních států, současně je ale pokrývá největší území.

Čtěte také

Mezinárodní doklad o očkování proti covidu? Ani vakcíny nejsou stoprocentní, říká europoslanec Peksa

The Washington Post popisuje, jak probíhá dodávání vakcín v tvrdých a chladných aljašských podmínkách. Tamní zdravotníci využívají všechny možné dopravní prostředky.

Obyvatelé Aljašky dostávají vakcínu na palubě rybářských lodí i malých letadel, která stojí uprostřed zamrzlých přistávacích drah. Očkovací látku k nim dopraví třeba na saních, když je to nejrychlejší a nejjednodušší způsob, píše list. Podle zdravotníků lidé vyjadřují velký vděk za to, že se na ně nezapomnělo, i když žijí v hůře dostupných oblastech a v některých vesnicích jich bydlí jen pár.

50 let od měsíčního golfu

Tento týden uplyne 50 let od chvíle, kdy si astronaut Alan Shepard zahrál golf na Měsíci. Velitel Apolla 14 tehdy odpálil dva míčky. První se měl zakutálet do kráteru, ten druhý prý letěl míle a míle daleko, cituje Sheparda BBC. Existuje nahrávka, která celou akci zachycuje. Specialista na zobrazovací techniku si se starým zrnitými filmy pohrál a digitálně ho vylepšil.

Nejen, že našel druhý odpálený míček, ale podařilo se mu také zjistit, jak daleko se ho Shepardovi podařilo v prostředí s nízkou gravitací odpálit. Poslal ho 40 yardů daleko, tedy necelých 37 metrů. To sice nejsou „míle a míle“, ale vzhledem k omezeným možnostem pohybu ve skafandru a okolním podmínkám je prý vlastně zázrak, že se do malého míčku vůbec dokázal trefit.

Celý přehled tisku najdete v audiu. Četli Lukáš Matoška a Jan Bumba.