Kašel covid pozitivních vyprodukuje až 10krát víc infekčního aerosolu, než když mluví nebo dýchají, všímá si nové studie The Guardian
Národní zdravotnická služba, tedy systém veřejné zdravotní péče v Británii, možná bude muset zvážit přísnější bezpečnostní opatření pro tisíce pracovníků v takzvané první linii.
Čtěte také
Deník The Guardian informuje o nové studii, která naznačuje, že jsou zdravotníci vystavěni mnohem většímu riziku nákazy koronavirem, než si mysleli.
Z výzkumu vyplývá, že kašel pacientů s covidem generuje nejméně 10krát víc infekčních aerosolových částic než při mluvení nebo dýchání. To by mohlo vysvětlit, proč tolik lidí z Národní zdravotnické služby během pandemie onemocnělo.
Studie vede k doporučení, aby se každý, kdo pečuje o pacienty s nemocí covid-19 nebo s podezřením na nákazu, vybavil těmi nejlepšími ochrannými prostředky, včetně respirátorů typu FFP3. Zlepšit by se měla také ventilace v nemocnicích. Jak píše Guardian, u zdravotníků je až čtyřikrát větší pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem než u běžné populace.
Pracovníkům v méně exponovaných místech nemocnic jsou vydávány respirátory, které blokují větší kapénky nesoucí viry, ale poskytují jim pouze malou ochranu proti drobným částicím. Na výsledky průzkumu upozorňuje i vedoucí Royal College of Nursing pro prevenci a kontrolu infekcí Rose Gallagherová. Podle ní studie dává ještě větší váhu výzvám k ochraně všech pracovníků v sektoru zdravotnictví.
Čtěte také
Podle údajů Národního statistického úřadu zemřelo v březnu a prosinci v Anglii a Walesu na covid nejméně 883 zdravotníků. Podle britského ministerstva zdravotnictví a sociální péče ale byla bezpečnost zdravotníků vždy nejvyšší prioritou.
V reakci na nové varianty koronaviru provedla britská kontrolní skupina pro prevenci infekcí komplexní přezkum dosud nabytých zjištění a dospěla k závěru, že stávající pokyny a doporučení pro používání ochranných prostředků jsou platné.
Slovensko = země neomezeného testování
„Jsme země neomezeného testování, revolucionář Trockij by mohl závidět.” Tak začíná sloupek Petra Tkačenka z deníku SME k vývoji pandemické situace na Slovensku. Komentátor s určitou dávkou sarkasmu píše o našich východních sousedech jako o zemi nekonečných možností, kde se premiér zamiloval do antigenního testování na koronavirus.
Čtěte také
A i když prý ničemu nepomáhá a stojí Bratislavu mnoho, šéf kabinetu Igor Matovič s ním může dokazovat svou převahu. Naposledy tak přesvědčil politickou špičku o tom, že celoplošné testování urychlí uvolnění opatření a otevírání podniků. A bude prý už úplně poslední.
Od pondělí sice národ na testy nepožene, ale jen kvůli procházce v lese nebo dětem ve školách budou Slováci nově potřebovat potvrzení o negativním, přitom nespolehlivém testu, pokračuje Tkačenko.
Autor nabízí i srovnání s marxistickým teoretikem. „Lev Trockij může závidět. On vymyslel permanentní revoluci, ale Matovič prosadil permanentní testování.” Každý, kdo se na strategii podílí, si prý zaslouží ošetření od slabozrakého veterináře s chronickým třesem, píše komentátor pro deník SME.
List k novým opatřením proti šíření nákazy koronaviru nabízí také nejčastější otázky a odpovědi. Od pondělí se na Slovensku otevírají školy pro prezenční výuku a čtenáři tak v textu najdou informaci, jestli se budou rodiče muset prokazovat výsledky testů, nebo co se stane, když dítě do školy nepřijde a jaké testy se jim budou uznávat. Do lavic znovu usednou žáci prvního až čtvrtého ročníku a studenti posledního ročníku středních škol, uzavírá slovenský deník SME.
Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu. Četli Martina Mašková a Jan Burda.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
