Vakcína a lék proti covidu-19 v jednom. Čeští vědci úspěšně otestovali dvojitou protilátku

3. únor 2021

Léčba založená na podávání protilátek je velmi účinná, proto se na ni zaměřuje pozornost odborníků i v případě současné pandemie. Problém je, že jedna protilátka poráží vždy jen jeden konkrétní druh viru, a běžně se jich tedy podává celá směs. Vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu ve švýcarské Bellinzoně to ale zkusili jinak a jako první na světě účinně spojili dva typy protilátek proti covidu-19 do jedné molekuly. Výsledek se testoval v českých laboratořích.

„Výhoda této dvojité – bispecifické – protilátky spočívá v tom, že obcházíme potřebu používat koktejl. Použijeme skutečně jen jednu molekulu, která kombinuje dva typy protilátek,“ vysvětluje Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd. Tato látka se proto dá využít jak při prevenci, tak v časném stádiu léčby. 

„Můžeme tu látku aplikovat třeba seniorům v domově důchodců a tím je všechny ochránit. Nebo pokud se koronavirus objeví v rodině, tak můžeme ochránit všechny další členy rodiny,“ ukazuje na výhody nové léčby i prevence Růžek.

Dvojitá protilátka

Švýcarští odborníci při vývoji nové látky vycházeli z protilátek pacientů, kteří už prodělali nemoc covid-19. Její vysokou účinnost pak potvrdily testy na speciálně upravených myších modelech.

Čtěte také

„U infikovaných jedinců se rozvíjí poměrně závažná plicní infekce s velmi silnou imunitní odezvou v plicní tkáni – to odpovídá těžkým případům onemocnění covid-19 u lidí,“ popisuje Růžek.

A dodává, že bispecifické protilátky jsou opravdu velmi účinné: „Dokáží snížit množení viru v plicní tkáni, a také intenzitu té zánětlivé odpovědi.“

Testování navíc potvrdilo, že dvojitá molekula, která cílí na dvě virová místa současně, si dokáže poradit i s mutací viru, což jednotlivé přirozené protilátky neumí.

V Česku umí připravit myší model

To, že se celá preklinické studie odehrávala v českých laboratořích, je podle Růžka výsledek dlouhodobé spolupráce. Velkou roli hrál fakt, že naši odborníci umí připravit i správný myší model.

Čtěte také

Klasická laboratorní myš je totiž vůči novému koronaviru poměrně rezistentní, a tak se musí nejprve vytvořit speciální myší model, aby se dal virem vůbec infikovat. Poté se na myších testovala švýcarská protilátka. 

Všechno se odehrávalo v Česku a zapojilo se hned pět místních institucí: Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně, České centrum pro fenogenomiku v Praze a také Ústav organické chemie a biochemie. Na celém projektu se ale podílelo téměř padesát vědců z desítky vědeckých ústavů pěti zemí. 

Nyní se ve spolupráci s farmaceutickými firmami chystají klinické testy na lidech.

Více si poslechněte v reportáži Evy Kézrové.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.