Vakcína a lék proti covidu-19 v jednom. Čeští vědci úspěšně otestovali dvojitou protilátku
Léčba založená na podávání protilátek je velmi účinná, proto se na ni zaměřuje pozornost odborníků i v případě současné pandemie. Problém je, že jedna protilátka poráží vždy jen jeden konkrétní druh viru, a běžně se jich tedy podává celá směs. Vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu ve švýcarské Bellinzoně to ale zkusili jinak a jako první na světě účinně spojili dva typy protilátek proti covidu-19 do jedné molekuly. Výsledek se testoval v českých laboratořích.
„Výhoda této dvojité – bispecifické – protilátky spočívá v tom, že obcházíme potřebu používat koktejl. Použijeme skutečně jen jednu molekulu, která kombinuje dva typy protilátek,“ vysvětluje Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd. Tato látka se proto dá využít jak při prevenci, tak v časném stádiu léčby.
„Můžeme tu látku aplikovat třeba seniorům v domově důchodců a tím je všechny ochránit. Nebo pokud se koronavirus objeví v rodině, tak můžeme ochránit všechny další členy rodiny,“ ukazuje na výhody nové léčby i prevence Růžek.
Dvojitá protilátka
Švýcarští odborníci při vývoji nové látky vycházeli z protilátek pacientů, kteří už prodělali nemoc covid-19. Její vysokou účinnost pak potvrdily testy na speciálně upravených myších modelech.
Čtěte také
„U infikovaných jedinců se rozvíjí poměrně závažná plicní infekce s velmi silnou imunitní odezvou v plicní tkáni – to odpovídá těžkým případům onemocnění covid-19 u lidí,“ popisuje Růžek.
A dodává, že bispecifické protilátky jsou opravdu velmi účinné: „Dokáží snížit množení viru v plicní tkáni, a také intenzitu té zánětlivé odpovědi.“
Testování navíc potvrdilo, že dvojitá molekula, která cílí na dvě virová místa současně, si dokáže poradit i s mutací viru, což jednotlivé přirozené protilátky neumí.
V Česku umí připravit myší model
To, že se celá preklinické studie odehrávala v českých laboratořích, je podle Růžka výsledek dlouhodobé spolupráce. Velkou roli hrál fakt, že naši odborníci umí připravit i správný myší model.
Čtěte také
Klasická laboratorní myš je totiž vůči novému koronaviru poměrně rezistentní, a tak se musí nejprve vytvořit speciální myší model, aby se dal virem vůbec infikovat. Poté se na myších testovala švýcarská protilátka.
Všechno se odehrávalo v Česku a zapojilo se hned pět místních institucí: Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně, České centrum pro fenogenomiku v Praze a také Ústav organické chemie a biochemie. Na celém projektu se ale podílelo téměř padesát vědců z desítky vědeckých ústavů pěti zemí.
Nyní se ve spolupráci s farmaceutickými firmami chystají klinické testy na lidech.
Více si poslechněte v reportáži Evy Kézrové.
Související
-
Zbavit vodu bakterií, zbytků antikoncepce? Brněnští vědci přišli s využitím nízkoteplotního plazmatu
Viry, bakterie, sinice, zbytkový estrogen z antikoncepce a další chemické či jinak nežádoucí látky dokáže z vody odstranit nový vynález CaviPlasma.
-
Čeští vědci uvažují o příznacích demence. Viníkem mohou být zvětšené magnetické části v mozku
V lidském mozku se nachází magnetické částice. A vědci z Univerzity Karlovy věří, že pokud se tyto částečky zvětší, mohou zapříčinit narušení přenosu signálů mezi neurony.
-
Zdraví prospěšný chmel? Na změně jeho genetického kódu pomocí nůžek CRISPR-Cas9 pracují čeští vědci
Metodou CRISPR-Cas9 lze upravit konkrétní část genetické informace. Tuzemští výzkumníci pracují na úpravě genomu chmele tak, aby ovlivnili tvorbu některých látek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.