Vakcína a lék proti covidu-19 v jednom. Čeští vědci úspěšně otestovali dvojitou protilátku

„Výhoda této dvojité – bispecifické – protilátky spočívá v tom, že obcházíme potřebu používat koktejl. Použijeme skutečně jen jednu molekulu, která kombinuje dva typy protilátek,“ vysvětluje Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd. Tato látka se proto dá využít jak při prevenci, tak v časném stádiu léčby. 

„Můžeme tu látku aplikovat třeba seniorům v domově důchodců a tím je všechny ochránit. Nebo pokud se koronavirus objeví v rodině, tak můžeme ochránit všechny další členy rodiny,“ ukazuje na výhody nové léčby i prevence Růžek.

Dvojitá protilátka

Švýcarští odborníci při vývoji nové látky vycházeli z protilátek pacientů, kteří už prodělali nemoc covid-19. Její vysokou účinnost pak potvrdily testy na speciálně upravených myších modelech.

Čtěte také

Riziko komplikací při onemocnění covidem zvyšuje u mladých lidí taky deprese, zjistili izraelští vědci

„U infikovaných jedinců se rozvíjí poměrně závažná plicní infekce s velmi silnou imunitní odezvou v plicní tkáni – to odpovídá těžkým případům onemocnění covid-19 u lidí,“ popisuje Růžek.

A dodává, že bispecifické protilátky jsou opravdu velmi účinné: „Dokáží snížit množení viru v plicní tkáni, a také intenzitu té zánětlivé odpovědi.“

Testování navíc potvrdilo, že dvojitá molekula, která cílí na dvě virová místa současně, si dokáže poradit i s mutací viru, což jednotlivé přirozené protilátky neumí.

V Česku umí připravit myší model

To, že se celá preklinické studie odehrávala v českých laboratořích, je podle Růžka výsledek dlouhodobé spolupráce. Velkou roli hrál fakt, že naši odborníci umí připravit i správný myší model.

Čtěte také

Jaké léky proti covidu vědci zkouší? Remdesivir se neosvědčil, nadějný je dexametazon

Klasická laboratorní myš je totiž vůči novému koronaviru poměrně rezistentní, a tak se musí nejprve vytvořit speciální myší model, aby se dal virem vůbec infikovat. Poté se na myších testovala švýcarská protilátka. 

Všechno se odehrávalo v Česku a zapojilo se hned pět místních institucí: Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně, České centrum pro fenogenomiku v Praze a také Ústav organické chemie a biochemie. Na celém projektu se ale podílelo téměř padesát vědců z desítky vědeckých ústavů pěti zemí. 

Nyní se ve spolupráci s farmaceutickými firmami chystají klinické testy na lidech.

Více si poslechněte v reportáži Evy Kézrové.