Současný dětský čtenář je nedočkavý, musím ho čapnout od první stránky, přiznává herečka a spisovatelka Pavlína Jurková

25. květen 2021

„Lidé čtou, ale musíme si přiznat, že pořád míň a míň. Telefony, tablety a počítače jsou velká konkurence. A dětem dnes chybí i čas s milostivou nudou, která v člověku probouzela fantazii,“ říká spisovatelka a herečka Pavlína Jurková. Ze dne na den musela v pandemii zapomenout na to, co dělala dlouhá léta a napnout síly úplně jiným směrem, přitom na sobě doma nedat nic znát.

Čtěte také

Pavlína Jurková je jednou ze zakladatelek a hereček dětského autorského Divadla Láryfáry. Před koronou hostovala hned v několika divadlech najednou, učila na konzervatoři, psala knihy, a to všechno se čtyřmi malými dětmi.

„Doba, než jsem se smířila s tím, co se děje, trvala tak měsíc dva. Byla jsem pořád trochu ve stresu, že bych s sebou měla něco dělat. Přece nemohu ustrnout, musím něco vytvářet, psát, něco zkoušet, něco dělat,“ popisuje v pořadu Hovory.

„Pak jsem pochopila, že to asi nebude jen na chviličku, a začala jsem se s tím vyrovnávat. Řekla jsem si: dobře, tak toto je období, ve kterém jsem tady pro děti. Teď nebudu tolik poletovat a dám tomu nějaký čas.“ Další věcí, se kterou se musela tvrdě smiřovat, byl nedostatek peněz.

Čte se míň a míň. Současné děti jsou ve velkém ohrožení.
Pavlína Jurková

„Až dosud jsme byli zvyklí si na sebe sami vydělat, vždy si nějak poradit. Celoročně člověk počítal s tím, že si taky musí něco našetřit na červenec a srpen, kdy práce většinou tolik není,“ přiznává. Pak ale přišel lockdown a zavřená divadla.

„Ze dne na den práce nebyla, takže jsem se musela vnitřně smířit s tím, že půjdu na nějaké ty příspěvky od státu. Přijmu nějaký bonus, aby rodina dostala alespoň nějaké minimum,“ přiznává. 

Když si pak všechno srovnala v hlavě, přiznala si, že teď prostě nemůže učit, hrát, dělat dabing, kterého taky bylo najednou málo, přišlo rozhodnutí, že bude alespoň pár hodin denně psát. „Že budu pracovat tímto způsobem – a vrhla jsem se na psaní.“

Netrpěliví čtenáři

Pavlína Jurková píše hlavně pro děti a tvrdí, že u těch dnešních je důležité, aby je příběh chytil už od první stránky.

„Jsou tak nedočkavé. Nemají trpělivost na to, aby se začítali tři čtyři kapitoly. Oni potřebují od první stránky vědět, jestli to bude dobré, jestli je to zajímá, a jak to bude dál.“

Čtěte také

Svůj „boj“ o malého čtenáře pak popisuje slovy: „Když je člověk čapne, už je nesmí pustit. Ne aby se v některé pasáži začali nudit a knihu odložili.“ Podobně pak musí vypadat i divadlo, taky tam prý není prostor na to, aby se divák začal nudit.

Sice se stále mluví o tom, že Češi nečtou, přesto jsme v roce 2019 za knihy utratili skoro 8,5 miliardy korun.

„Alespoň v mé bublině čtenáři jsou, takže bych ráda řekla, že čtenáři jsme. Na druhou stranu – určitě se čte míň a míň. Současné děti jsou ve velkém ohrožení, a časem třeba už tolik číst nebudou, alespoň ne tolik co my. Protože my občas zažili nudu, ve které jsme si brali do rukou literaturu,“ dodává.

herečka a spisovatelka Pavlína Jurková

Celý rozhovor Pavlíny Jurkové a Naděždy Hávové si poslechněte v audiozáznamu. Dozvíte se, jak píše a proč neustále škrtá, nebo jak se jí nové příběhy rodí v hlavě.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.