Sochy padají, vojenské základny možná změní jméno. Ve Spojených státech se zbavují poct konfederačním vůdcům

Z hlavního města státu Virginie Richmondu ve čtvrtek zmizela skulptura zobrazující někdejšího prezidenta Konfederovaných států amerických Jeffersona Davise. Ve městě, které bylo kdysi metropolí Konfederace, už před několika dny padla i socha generála Williamse Cartera Wickhama. Několik dalších konfederačních soch tam vandalové poničili.

Čtěte také

Matěj Schneider: USA zachvátil ohromující hlas nevyslyšených. Co ale dál?

Podobný osud hrozí i soše generál Roberta Leeho. Jeho sochu přitom chtěl odstranit přímo guvernér Virginie Ralph Northam, ale jeho rozhodnutí zatím zablokoval soud.

Cílem je i zobrazení Kryštofa Kolumba. U něj demonstranti bojující za rasovou rovnost poukazují zejména na to, že objev Ameriky přinesl porobení a genocidu původních obyvatel. Kolumbovu sochu strhli v uplynulých dnech třeba protestující ve městě Saint Paul v Minnesotě, v Bostonu ji demonstranti připravili o hlavu a město pak nechalo odstranit zbytek sochy.

Zrada vůči Spojeným státům

Sochy konfederačních hrdinů zatím zůstávají přímo v Kapitolu, ale i o jejich odstranění se teď mluví. Navrhuje to demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která už o odstranění těchto soch konfederačních generálů nebo právě prezidenta Davise usilovala už v minulosti.

„Dopustili se zrady vůči Spojeným státům a jejich sochy tady pořád zůstávají, protože je sem daly jejich státy. Posloucháte, co jsou zač a co řekli a pak prezident obhajuje, proč je po nich pojmenovaná vojenská základna. Zdá se, že on je poslední člověk, který to pořád nechápe,“ obhajuje odstranění soch Pelosiová.

Čtěte také

Trump k týrání podezřelých přímo vyzýval, sklízí, co zasel. O situaci v USA s předním afroamerickým reportérem

Předsedkyně Sněmovny reprezentantů v dopise pro vedení společné komise sněmovny a Senátu pro knihovnu žádá o odstranění 11 konkrétních soch.

„Jak si je ale ona sama vědoma, rozhodnutí tak úplně není v rukou této komise. Každý americký stát má totiž právo poslat na Kapitol dvě sochy a ten stát je může kdykoli nahradit. A to také zdůrazňují republikáni, třeba lídr senátní většiny Mitch McConnell, který se vyhnul odpovědi na otázku, jestli odstranění soch podporuje. Demokraté už ale mluví o tom, že by mohli změnit příslušný zákon,“ poukazuje na Plusu Ondřej Klapal ze zahraniční redakce.

Přejmenují se základny?

Mluví se rovněž o přejmenování vojenských základen. V tomto případě se ukázalo, že to podporuje i část republikánů. Navzdory prezidentu Trumpovi schválil senátní výbor pro ozbrojené síly kontrolovaný republikány požadavek ministerstvu obrany, aby základny přejmenovalo. „Výbor dokonce o návrhu demokratky Elizabeth Warrenová hlasoval veřejně po jménech a chce také změnu názvů dalších věcí pojmenovaných po konfederačních hrdinech jako letadel nebo lodí,“ shrnuje Klapal.

Čtěte také

Rasisté volí Trumpa, nepokoje rozhodnou prezidentské volby, míní bývalý velvyslanec Žantovský

Podobné pokusy už v minulosti několikrát selhaly. Podle agentury Reuters to ale tentokrát vypadá, že po smrti Afroameričana George Floyda při policejním zásahu v Minneapolisu jsou Američané odhodlanější. „Poměrně silná podpora změn je teď i v některých jižanských státech, kde má pořád připomínání Konfederace silnou tradici,“ dodává Klapal.

S tím ale nesouhlasí prezident Trump. Ještě před hlasováním výboru dal najevo, že přejmenování nepřipustí, protože základny jsou součástí velkého amerického dědictví vítězných válek. Později pohrozil vetem zákona, který by to nařizoval.

„Jak ale připomínají historici i někteří politici, jako je republikánský senátor Roy Blunt, zvolený za jižanské Missouri, jižanští generálové, o které by v tomto případě šlo, nejsou reprezentanty věhlasného vítězství. Třeba Braxton Bragg, po němž je pojmenovaná největší základna v Severní Karolíně, musel opustit konfederační velení po velké porážce. Podle Blunta se navíc od občanské války objevilo mnoho dalších vojenských hrdinů, kteří by si zasloužili, aby po nich byla pojmenovaná základna,“ uzavírá pro Plus Klapal.

Celý rozhovor Martiny Maškové s Ondřejem Klapalem si můžete pustit na audiozáznamu.