Rasisté volí Trumpa, nepokoje rozhodnou prezidentské volby, míní bývalý velvyslanec Žantovský

Čtěte také

Spojené státy jsou už léta rozdělené na dvě společnosti – na bílou a černou, píší The New York Times

„Jsem přesvědčen, že tyto události rozhodnou o výsledku amerických prezidentských voleb,“ říká bývalý velvyslanec v USA Michael Žantovský. Otázkou ale je, zda se Američané přikloní k prezidentovi „zákona a pořádku“, za kterého se v pondělním projevu prohlásil Donald Trump, anebo k jeho protikandidátovi.

Kandidát demokratů Joe Biden se v úterý jednoznačně postavil na stranu protestujících. Pokud bude zvolen prezidentem, slíbil v prvních 100 dnech v úřadu představit program, kterým by se pokusil řešit problém systémového rasismu.

„Podrobnosti jsem ale nezaznamenal. A od prezidenta Trumpa jsem nic takového nezaslechl,“ podotýká Žantovský. Trump podle něj nese svůj díl odpovědnosti za situaci: „Netroufl bych si říci, že je rasista, ale rozhodně mu nevadí, že ho rasisté volí. Pokud jsou v Americe rasisté, tak volí Trumpa a ne demokraty.“

Za Trumpovy administrativy míra předsudků a verbálních útoků proti menšinám, a zejména Afroameričanům, vzrostla.
Michael Žantovský

Trumpova pozice je nyní otřesená, průzkumy ale ukazují, že podpora obou kandidátů je relativně stálá – bez ohledu na skandály a krize: „V posledních průzkumech má Joe Biden asi 4 % náskok, ale to měla Hillary Clinton v roce 2016 taky,“ připomíná.

Nastane horké léto?

Problém s rasismem v americké společnosti je podle Žantovského dlouhodobý, přestože v posledních desetiletích došlo k velkému pokroku. „Je to ale otázka toho, zda je sklenice poloplná, nebo poloprázdná. Ale určitě není plná,“ připodobňuje Žantovský.

Čtěte také

Trump řeší, jak uklidnit Ameriku, jeho tým má ale problém vybrat strategii, píše Politico

Viditelně sice přibývá černošských politiků nebo policejních náčelníků, problémem ale přesto zůstává systémový rasismus. Ten se prý projevuje například v míře nezaměstnanosti, která je u Afroameričanů dvojnásobná ve srovnání s americkým průměrem, ve vzdělávání, v přístupu k bydlení nebo zdravotnictví i v soudním a vězeňském systému.

Na to, zda protesty postupně utichnou, anebo opět zesílí, bude mít podle Žantovského vliv i počasí: „Ne nadarmo se velkým rasovým nepokojům v roce 1967 říká dlouhé, horké léto. Začíná období velmi horkého počasí ve většině amerických států a zejména měst, kde je to problém hlavně pro hůře situované lidi, kteří si nemohou dovolit klimatizaci nebo odjet na venkov. To v minulosti přispívalo k intenzitě bouří.“

Poslechněte si celý rozhovor Jana Burdy s ředitelem Knihovny Václava Havla a bývalým velvyslancem ve Spojených státech Michaelem Žantovským.