Erdogan může chtít mírovou dohodu s Kurdy, aby se opět stal prezidentem, míní politoložka Tungul

14. květen 2025

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

Otázkou ale je, zda právě to není součástí dohody, která by ovšem vyžadovala ústavní změny. „Öcalan mluví o tom, že by měl vzniknout stát, který bude Turků i Kurdů. Potom by PKK dosáhla svého,“ upozorňuje politoložka z Katedry politologie a společenských věd Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Čtěte také

Podle agentury Reuters by kurdští bojovníci měli začít skládat zbraně během léta, Tungul nicméně podotýká, že PKK primárně působí mimo území Turecka, zejména v Iráku a v Sýrii.

Evropská unie i USA považují PKK za teroristickou organizaci, ta navíc i s ohledem na svou marxisticko-leninistickou orientaci nemá ani podporu všech Kurdů, kteří bývají věřící.

„Reakce v kurdských oblastech byly především ve znamení úlevy, že by skončil konflikt i praxe odvolávání starostů za kurdskou stranu DEM,“ popisuje.

Spekuluje se také o Öcalanově propuštění, které loni připustil předseda vládní ultranacionalistické strany MHP, která mírový proces dlouho blokovala. Za vším přitom mohla být iniciativa prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ale chtěl zůstat v pozadí.

„Je ale velké riziko, že velká část turecké společnosti bude proti. Ten konflikt si vyžádal na 50 tisíc životů, většinou kurdských, ale zasahoval velká turecká města, došlo k útokům v Istanbulu i Ankaře,“ připomíná odbornice na Turecko.

Erdoganovy ambice

Případná změna ústavy by podle Tungul mohla souviset s Erdoganovou snahou znovu kandidovat na prezidenta.

Čtěte také

„Pokud by změna byla přímo spojena s jeho přáním pokračovat v politice, bylo by to komplikované. Když to ale bude prezentovat ve smyslu ukončení teroru a konfliktu s Kurdy a sám sebe jako mírotvůrce, mohl by získat dostatečnou podporu,“ míní.

K ústavní většině Erdogan potřebuje podporu nejen všech kurdských poslanců, ale i několika opozičních. Hrozí také, že může přijít o nacionalisty z vlastní vládní koalice. „Je to velmi rizikové, proto zůstává více v pozadí. V tuto chvíli ale nevidí jinou cestu, jak získat možnost znovu kandidovat,“ doplňuje.

Pokud PKK skutečně složí zbraně, půjde podle politoložky o zcela nevídanou akci v kontextu Blízkého východu, zejména pokud by k tomu došlo bez zapojení mezinárodních organizací, jako je OSN.

„Když se Turecko stane demokracií, přijme demokratickou ústavu a bude opravdu naplňovat základní rysy vlády práva a liberální demokracie, potom budu moci říct, že reálně došlo ke zlepšení té situace a ke snížení obrovské polarizace a fragmentace turecké společnosti,“ konstatuje Tungul.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.