Snaží se nás zlikvidovat, ale hlavní problém je nekvalita základních škol, míní ředitel víceletého gymnázia

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02580687.jpeg

Předáním vysvědčení končí letošní netradiční školní rok. Zkušenosti z koronavirové krize ovšem možná ovlivní i budoucí výuku – je čas přistoupit k redukci učiva a zlepšit provázanost předmětů?

„Krize jednoznačně potvrdila analýzu, která je součástí Strategie 2030+. Z debat s řediteli vyplývá, že školy chtějí nabyté zkušenosti přenést do praxe – sedli si s učiteli nad školní vzdělávací programy a dívají se, co by šlo osekat, upravit nebo propojit,“ oceňuje ministr školství Robert Plaga (ANO).

Zároveň dodává, že revize rámcových vzdělávacích programů bude trvat několik let a nepůjde tedy o žádnou revoluci: „Pokud jde o ICT kompetence a modernizaci výuky, tak míč je samozřejmě na straně ministerstva, aby rámcové programy posunulo do 21. století.“

Pozitivním výsledkem celé koronavirové krize je, že se nám skokově zvýšila schopnost učitelů využívat informační technologie ve výuce.
Robert Plaga

Plaga chce také do budoucna snížit kapacitu víceletých gymnázií, které by ze své podstaty měly být výběrovými školami. Zahraniční studie prý ukazují, že v zemích, kde se neprovádí „předčasná selekce dětí“, to má pozitivní dopady na všechny žáky.

Dojít by k tomu ale mělo zhruba v roce 2027, nejprve je třeba zkvalitnit výuku. „Země na špičce mezinárodních žebříčků jako Estonsko nebo Finsko do školství investovaly vysoká procenta HDP. Pokud bychom i my investovali okolo 5 procent HDP po dobu 5 až 7 let v kuse, tak může dojít k systémové proměně a skokovému zvýšení kvality,“ míní Plaga.

Podle Plagy v některých oblastech víceletá gymnázia odčerpávají čtvrtinu až třetinu ročníků z okolních škol. Označil to za „smutný fakt“. „Ale nejdříve se musí skokově zvýšit kvalita výuky na druhých stupních,“ zdůrazňuje ministr.

Žádná segregace, ale diferenciace

Proti omezování víceletých gymnázií dlouhodobě vystupuje Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce. S podobnými tlaky se podle svých slov setkává už od svého nástupu do funkce v roce 1993:

„Už od té doby obhajujeme existenci víceletých gymnázií. Tlaky na jejich redukci nebo likvidaci jsou tu stále a v poslední době sílí,“ podotýká.

Připouští, že v Praze nebo v Brně na gymnázia odchází více dětí, celorepublikově ale na osmiletá gymnázia přechází jen asi 11 procent žáků 5. tříd. Vadí mu také, že se o celé věci často mluví jako o něčem, co je třeba napravit.

„Vytváří se tu dojem, že se děje něco nesprávného. Když to nebudeme nazývat segregací, ale diferenciací, když se nebudeme bavit o ambiciózních rodičích, ale o rodičích, kterým záleží na vzdělávání svých dětí, tak dostaneme úplně jiný pohled na celou problematiku,“ upozorňuje.

S ministrem naopak Kuhn souhlasí v tom, že je třeba razantně zvýšit kvalitu výuky na základních školách: „Je třeba zlikvidovat důvod, proč se rodiče snaží dostat své děti na víceletá gymnázia. A to je právě nekvalita některých základních škol, nízká aprobovanost učitelů a motivace dětí. Na tom je třeba pracovat,“ uzavírá Kuhn.

Celý speciál Martiny Maškové si můžete poslechnout na záznamu.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související