Víceletá gymnázia stojí za nerovností v přístupu ke vzdělání. Velmi nás to trápí, ale hned je rušit? Ptá se šéf komise Strategie 2030+

Studenti gymnázia

Expertní skupina nezávislých odborníků ministerstva školství vypracovala pracovní dokument Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. Vedoucí skupiny a sám vysokoškolský profesor Arnošt Veselý v Interview Plus přiznává, že se české školství určitě změní, nesmí se ale honit mnoho psů na jednom smetišti.

Učitelé, ředitelé, ale i rodiče a studenti si hlavně v matematice a humanitních předmětech stěžují, že učiva je stále víc a víc. „To víme i z nejrůznějších výzkumů a zjištění školní inspekce. Které a jak redukovat, je ale složitější a nemůže to rozhodnout nějaká komise,“ vysvětluje Veselý.

Ve stále ještě pracovní verzi Strategie „jsme záměrně, trochu provokativně navrhli učivo redukovat o 50 %. Není to ale myšleno tak, že by se měla zredukovat matematika na polovinu, nebo že se nebude učit 1. nebo 2. světová válka. Taky neříkáme, že se nemají učit znalosti a informace,“ dodává v Interview Plus.  

Experti by prý byli velmi rádi, kdyby se vedla diskuse o obsahu a o tom, co opravdu je (a není) podstatné. „Chceme pomoct hlavně ředitelům a učitelům, aby měli prostor na procvičování učiva, tedy toho, co je považováno za důležité.“

Maturant 2030?

Co by tedy měl umět maturant v roce 2030? „Ono to není tak daleko, jak by se mohlo zdát, ale některé věci zůstanou stejné,“ odpovídá vysokoškolský učitel.  

„Snaha reformovat výuku za každou cenu je až přehnaná, k tomu se (ve Strategii) neblížíme, ale znalost matematiky, schopnost porozumět textu a čtenářská gramotnost – to jsou stále důležité věci a v tom nevidím zásadní změny (ani do budoucna). Stojíme ale na počátku debat, jak efektivně znalosti ověřovat.“

Cílem by tak nemělo být „nabiflování“ učiva, ale vést kantory k učení důležitých znalostí, které pak budou studenti potřebovat ve svém osobním, profesním a občanském životě. „Praktické věci, které si člověk zapamatuje třeba po ročním učení, což je jen malá část toho, co doopravdy poslouchal… Rádi bychom, aby se povedlo naučit věci, které studentům pomohou zorientovat se ve světě, který je neustále přetěžovaný informacemi, ve kterých by se měli být schopni vyznat, rozhodovat a být schopni i samostatného kreativního myšlení,“ dodává.

Rozdíly mezi kraji?

Nedávný mezinárodní průzkum PISA zjistil, že české školství se sice mírně zlepšuje, doslova propastné rozdíly jsou v úrovni výuky mezi jednotlivými kraji.

„Není to jediný průzkum a nejde jen o kraje, ale i obce, města a různé lokality nebo území, kde ty rozdíly opravdu jsou. Je to dlouhodobý jev a co nás překvapuje, že se rozdíly v čase ještě zvyšují. Je to mimochodem dáno vysokou mírou autonomie a decentralizace vzdělávacího systému. Dřív jsme říkali, že máme vlastně 14 vzdělávacích systémů, ale ono jim máme mnohem víc,“ přiznává s nadsázkou.

Veselý připomíná, že podobné rozdíly najdete všude na světě, co je ale překvapující, že jsou tak velké právě u nás, v malém a homogenní státě, kde sociální ani příjmové rozdíly tak velké nejsou. „Úspěch ve vzdělání žáků se tady navíc odráží od vzdělání rodičů… U nás je tato závislost daleko větší, než je průměr zemí OECD.“

Tady prý ale neexistuje nějaký „svatý grál politiky vzdělávání, který by to řešil. Ostatně, kdyby byl, tak už to je vyřešeno dávno. Je to spíš každodenní práce v obcích, městech, v konkrétních školách… Nemáme prostě jednoduchý recept, protože neexistuje.“

Víceletá gymnázia?

Podle některých velkou nerovnost v přístupu ke vzdělání způsobil vznik víceletých gymnázií. „To nás velmi trápí, protože je to nespravedlivé. Navíc z výzkumů víme, že v 5. třídě je to hodně brzy. V tu chvíli ještě nejsme schopni rozpoznat, kdo má skutečné nadání a talent. Jen motivace a vzdělanostní aspirace rodičů, nakolik chtějí, aby se děti dál vzdělávaly, rozhoduje. Ambiciózní rodiče pak platí doučování, a to rozhodně není fér, protože jsou rodiče nadaných dětí, které si to nemohou dovolit platit.“

To ale neznamená, že by komise navrhovala, aby se víceletá gymnázia hned rušila. „V současné době by jejich rušení nebylo ideální. Co ale doporučujeme, a byla o tom velká diskuse, je redukovat počet žáků 5. tříd, které do nich vstupují, třeba na 5 %. Aby to nebyla většina, jak se dnes někde stává. Nevidíme totiž cestu rušit, nebo za každou cenu reformovat něco, co funguje… Rozhodně bychom na to rádi upozornili a napravili to tak, aby byla role sociální nerovnosti co nejmenší.“

„Reforem vzdělávacího systému si tato země zažila už poměrně hodně. Potřebujeme, aby kantoři měli taky čas na práci ve třídě. U jakékoli změny je třeba spousta času – na to abyste ji vysvětlili jak učitelům, tak i rodičům. Ale teď je mnohem víc potřebnějších věcí, které je třeba udělat dřív, a tak není čas hned třeba rušit víceletá gymnázia,“ dodává vysokoškolský profesor Arnošt Veselý.

Komise třeba došla k názoru, že po zrušení školských úřadů chybí mezičlánek mezi MŠMT a samotnými školami, které mají velkou autonomii. Poslechněte si více v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Petr Dudek.

Související