Když se budeme snažit, naše školství bude v dobrém stavu za 70 let, myslí si odborník na vzdělávání Hausenblas

15. říjen 2019

O reformu českého školství se snaží už desítky let. Kritické myšlení podle pedagoga a lingvisty Ondřeje Hausenblase většinově souvisí se vzděláním, i když vzdělaný člověk nemusí být nutně moudrý.

„Je to trochu o tom, jestli je v naší duši schopnost žít s nejistotou – ono totiž kritické myšlení vlastně znamená umět brát věci s pochybností,“ vysvětluje Hausenblas.

Čtěte také

Vzdělání – pokud je dobré – prý dokáže kritické myšlení nejen rozvíjet, ale vůbec vybudovat.

České školství

„Na začátku jsem si naivně myslel, že v národě čeká spousta lidí na to, že teď už se budeme chovat a uvažovat rozumně, citlivě a svobodně,“ vzpomíná host Barbory Tachecí na léta bezprostředně po sametové revoluci. „Takových lidí ale bylo málo.“

Na rozdíl od některých jiných zemí se podle odborníka na vzdělávání čeští politici nechopili této oblasti s velkým zájmem. Přesto má ale pocit, že se věci pomalu posouvají k lepšímu. „Přes všechny svoje výhrady vůči dnešní vládě si myslím, že ministr Robert Plaga (ANO) se zřejmě chová informovaně, rozvážně a rozumně.“

Problém českého školství je, že rádi učíme děti stejně, jako jsme se učili my sami.
Ondřej Hausenblas

Pokud bychom se hodně snažili, může se české školství dostat do dobrého stavu za nějakých 70 let, myslí si Ondřej Hausenblas.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Ondřejem Hausenblasem. Mluvili třeba také o nově udělené Nobelově ceně za literaturu.

autoři: Barbora Tachecí , marz

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.