Michal Komárek: Problematické reformy ve školství

29. srpen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zkouška z matematiky bude podle Botlíka stále rychleji ztrácet význam, podobně jako ztrácejí význam diplomy z vysoké školy.

Povinná maturita z matematiky bude zřejmě odložena zhruba o deset let. Pro většinu studentů je to skvělá zpráva, o stavu českého školství to ale nevypovídá nic dobrého.

Poslední návrh ministra školství Roberta Plagy totiž završuje už poněkud trapný a nedůvěryhodný obraz státní maturity. Jen s mírnou nadsázkou lze totiž říci, že téměř vše, co bylo ohledně státní maturity navrženo a zavedeno, bylo následně zrušeno. Anebo ještě lépe zavedeno, zrušeno, opět zavedeno a opět zrušeno. A to státní maturita funguje nějakých osm let.

Čtěte také

K matematice Plaga říká, že ji nejprve musíme učit lépe a tak, aby to dávalo větší smysl. Že nehodlá dělat z tisíců studentů předmět nedomyšleného experimentu. To zní logicky a názor sdílejí nejenom studenti, ale i řada učitelů, odborníků a politiků.

Oponenti namítají, že je to jen populistický ústupek studentům, kteří se matematiku nechtějí učit, protože se v principu nechtějí učit vůbec. Problém je ale v tom, že matematika je náročnější než většina ostatních předmětů a nedá se jednoduše „okecat“. A že je to především ústupek rodičům těchto studentů – ti by nepochybně politikům neodpustili, že jejich děti nechali u maturity propadnout.

Jenže situace už je podle kritiků neúnosná: Znalosti středoškoláků jsou na úrovni základní školy před několika desítkami let a není možné se divit, že je nedostatek lidí v technických oborech.

Jaký smysl má státní maturita?

A že o pěstování kritického myšlení se jen vrší fráze – bez matematiky to totiž nejde. Povinná maturita z matematiky měla být podle nich zavedena už dávno. I to je nepochybně v mnohém pravda.

Čtěte také

Tento bezvýchodný střet dvou více méně zdůvodněných pohledů je v chaotickém prostředí českého školství typický.

Podobný byl spor o inkluzi. Část učitelů, rodičů, odborníků a politiků měla za to, že reforma sice není dokonale připravena, ale čekat už nelze, diskuse trvají desítky let a žádná reforma nebude už na startu dokonalá. Je třeba začít, říkali. Proti nim stáli ti, kteří tvrdili, že je to nezodpovědný experiment, který poškodí celé školství a že je třeba věc lépe připravit.

Z diskusí mezi učiteli a odborníky lze přitom vyvodit – byť to neplatí obecně – že mnozí oponenti inkluze jsou příznivci experimentu s povinnou matematikou a naopak – zastánci inkluze, kteří tvrdili, že už je třeba jít i do nedokonalé reformy, nyní před unáhleným experimentem varují.

Čtěte také

Jak tedy vypadají reformy v českém školství? Někdy je třeba spěchat a experimentovat, jindy uvážlivě odkládat na neurčito. Nebývá přitom úplně jasné proč, ale patrně jsou za tím skupinové zájmy a politika. Daří se tak především tři věci: Prohlubovat nejistotu, posilovat obraz nepřítele a podporovat vzájemnou nedůvěru.

A jaký má tedy smysl státní maturita? Ať už s matematikou nebo bez ní? Žádný. Dokud nebudou kritické myšlení pěstovat politici a učitelé.​

Autor je šéfredaktor internetového časopisu Česká škola

autor: Michal Komárek
Spustit audio