Michal Komárek: Problematické reformy ve školství
Povinná maturita z matematiky bude zřejmě odložena zhruba o deset let. Pro většinu studentů je to skvělá zpráva, o stavu českého školství to ale nevypovídá nic dobrého.
Poslední návrh ministra školství Roberta Plagy totiž završuje už poněkud trapný a nedůvěryhodný obraz státní maturity. Jen s mírnou nadsázkou lze totiž říci, že téměř vše, co bylo ohledně státní maturity navrženo a zavedeno, bylo následně zrušeno. Anebo ještě lépe zavedeno, zrušeno, opět zavedeno a opět zrušeno. A to státní maturita funguje nějakých osm let.
Čtěte také
K matematice Plaga říká, že ji nejprve musíme učit lépe a tak, aby to dávalo větší smysl. Že nehodlá dělat z tisíců studentů předmět nedomyšleného experimentu. To zní logicky a názor sdílejí nejenom studenti, ale i řada učitelů, odborníků a politiků.
Oponenti namítají, že je to jen populistický ústupek studentům, kteří se matematiku nechtějí učit, protože se v principu nechtějí učit vůbec. Problém je ale v tom, že matematika je náročnější než většina ostatních předmětů a nedá se jednoduše „okecat“. A že je to především ústupek rodičům těchto studentů – ti by nepochybně politikům neodpustili, že jejich děti nechali u maturity propadnout.
Jenže situace už je podle kritiků neúnosná: Znalosti středoškoláků jsou na úrovni základní školy před několika desítkami let a není možné se divit, že je nedostatek lidí v technických oborech.
Jaký smysl má státní maturita?
A že o pěstování kritického myšlení se jen vrší fráze – bez matematiky to totiž nejde. Povinná maturita z matematiky měla být podle nich zavedena už dávno. I to je nepochybně v mnohém pravda.
Čtěte také
Tento bezvýchodný střet dvou více méně zdůvodněných pohledů je v chaotickém prostředí českého školství typický.
Podobný byl spor o inkluzi. Část učitelů, rodičů, odborníků a politiků měla za to, že reforma sice není dokonale připravena, ale čekat už nelze, diskuse trvají desítky let a žádná reforma nebude už na startu dokonalá. Je třeba začít, říkali. Proti nim stáli ti, kteří tvrdili, že je to nezodpovědný experiment, který poškodí celé školství a že je třeba věc lépe připravit.
Z diskusí mezi učiteli a odborníky lze přitom vyvodit – byť to neplatí obecně – že mnozí oponenti inkluze jsou příznivci experimentu s povinnou matematikou a naopak – zastánci inkluze, kteří tvrdili, že už je třeba jít i do nedokonalé reformy, nyní před unáhleným experimentem varují.
Čtěte také
Jak tedy vypadají reformy v českém školství? Někdy je třeba spěchat a experimentovat, jindy uvážlivě odkládat na neurčito. Nebývá přitom úplně jasné proč, ale patrně jsou za tím skupinové zájmy a politika. Daří se tak především tři věci: Prohlubovat nejistotu, posilovat obraz nepřítele a podporovat vzájemnou nedůvěru.
A jaký má tedy smysl státní maturita? Ať už s matematikou nebo bez ní? Žádný. Dokud nebudou kritické myšlení pěstovat politici a učitelé.
Autor je šéfredaktor internetového časopisu Česká škola
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
