Smrt pro Heydricha

Právě dnes v dopoledních hodinách uplyne 72 let od chvíle, kdy českoslovenští parašutisté Gabčík a Kubiš zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tuto skutečnost připomněla městská část Prahy 8, Rota Nazdar a další kluby vojenské historie tam, kde se vše odehrálo –v pražské ulici V Holešovičkách, kde byl před pěti lety odhalen památník operace Anthropoid.

Plán versus realita
Místem, které Josef Gabčík a Jan Kubiš pro atentát vybrali, se stala pražská křižovatka tehdejší Kirchmayerovy třídy (dnešní Zenklova) a ulice V Holešovičkách s ostrou zatáčkou. Původní plán počítal se střelbou ze samopalu, výbušnina byl pouze zálohou. Realita 27. května 1942 nakonec vypadala jinak. Když auto s Reinhardem Heydrichem podle očekávání v zatáčce zpomalilo, Gabčík odhodil kabát, pod kterým měl samopal Sten, a pokusil se střílet. Samopal selhal, proto Kubiš hodil k autu výbušninu. Heydrich udělal osudovou chybu v tom, že přikázal svému šoférovi Kleinovi zastavit a výbuch u zadního kola ho velmi vážně zranil. Exploze byla tak silná, že vysklila projíždějící tramvaj a zranila i samotného Kubiše. Gabčík mezitím prchal do kopce směrem k dnešní Gabčíkově ulici pronásledován Kleinem. Kubiš si střelbou do vzduchu proklestil cestu mezi svědky a rovněž se snažil z místa činu zmizet. Reinhard Heydrich na následky atentátu zemřel v nemocnici 4. června 1942. Ať už dějiny hodnotily průběh atentátu jakkoliv, faktem zůstává, že následné události do světa vyslaly jasnou zprávu o tom, že zde lidé s nacismem bojují.

Třikrát a dost
Diváci při rekonstrukci na vlastní kůži prožili chvíle, kdy se plán velmi operativně měnil. Některé detaily ani nemohli zaznamenat. Například když se narychlo hledal řidič pro Heydricha, protože ten, který byl připraven, musel odvézt zraněnou ženu do nemocnice. Ranní nehoda v podstatě přinesla návštěvníkům atrakci navíc. Mohli sledovat zaškolování nového řidiče a sami se dozvědět více o typu vozu, kterým jezdil i zastupující říšský protektor.

Další zásah přišel ve chvíli první ukázky rekonstrukce, kdy stejně jako v realitě selhal samopal. První ukázka tak byla téměř stejná, jako skutečnost, protože nikdo akci nezastavil a pokračovalo se až do „smrti“ Heydricha ve voze. Druhá ukázka divákům nabídla historický průběh atentátu. Navíc byla přidána ještě třetí ukázka, kdy samopal už neselhal.

Zajímavou zkušenost si z rekonstrukce odnesli také pracovníci Vojenského historického ústavu, Zdeněk Špitálník představující Jana Kubiše a Petr Bjaček jako Reinhard Heydrich. Žádný historický pramen, ani Pannwitzova zpráva, nepřinese tolik námětů k zamyšlení a tak i snadnější cestu k pochopení konkrétní události jako moment, kdy selže připravený plán.

Výsadkáři museli mít štěstí
Rekonstrukce atentátu byla jen jednou součástí bohatého programu, který pokračoval v Thomaeyrových sadech v Praze 8, kam se přesunula veškerá přítomná technika. Návštěvníky provázel celým dnem Tomáš Michálek z Roty Nazdar, který neopomněl zdůraznit ani nesnadnou roli výsadkářů obecně, jak si můžete v rozhovoru poslechnout.

Víkend 24. a25. května proměnil Thomayerovy sady v malý tábor, kde probíhaly ukázky výcviku mužů připravujících se na operační nasazení, střelby z 6 liberního protitankového kanonu, diváci sledovali také výcvik obsluh minometů a kulometů, ukázku spojení radiostanic i operační nasazení skládacího kajaku při zvláštních operacích. Při prohlídce stanů se mohli navíc seznámit s činností Československé obce legionářské, vybavením polní nemocnice, ale i tradičním táborovým životem.

Z odpoledního programu v Thomayerových sadech v Praze Libni|foto: Adriana Krobová

Rota Nazdar
Rota Nazdar funguje už od počátku 90. let, jak v rozhovoru prozrazuje také president roty Vilém Fencl. Skupina se soustředí na období od roku 1914 do roku 1945. Na dobu odkazuje i sám název roty, který připomíná jednu z prvních československých jednotek, ještě v rámci francouzské armády, která nesla název Rota Nazdar. Následně představují také hraničářský prapor 2 Roty Nazdar z Trutnova a období československé armády ve Velké Británii. Základem jejich činnosti je snaha přiblížit veřejnosti realitu všedního dne, kterou vojáci museli procházet. Na jejich akcích nečekejte žádné statické ukázky techniky nebo uniforem, protože vše uvidíte vždy v akci. Historie skutečně před vašima očima ožije se vším, co k tomu patří. Při rozhovorech s členy roty můžete zjistit nejrůznější detaily, se kterými mají díky své činnosti mnohaletou zkušenost, ať už vás zajímá praktičnost uniforem nebo poruchovost zbraní či techniky.