Slovinsko zvažuje vyřazení Chorvatska ze seznamu bezpečných zemí, píše srbský deník Danas

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vyřadí Slovinci Chorvatsko ze seznamu bezpečných zemí?

Evropská unie vydala seznam 14 zemí, které považuje za bezpečné z hlediska šíření koronaviru. Jejich občané tedy mohou cestovat do sedmadvacítky. 

Evropská komise už minulý týden zdůraznila, že priorita je otevření hranic se zeměmi Západního Balkánu.

Nicméně, Chorvatsko ve středu znovu zpřísnilo pravidla a nařídilo cestovatelům ze Srbska, Kosova, Bosny a Hercegoviny a Severní Makedonie 14denní samoizolaci. Podle srbského deníku Danas v Srbsku roste počet nakažených v některých městech. Tamní krizový štáb proto znovu zavádí přísnější opatření na veřejných místech. Počítá taky s tím, že se pravidla budou zpřísňovat v lokalitách, kde jsou ohniska nákazy.

Chorvatsko už vítá turisty s otevřenou náručí a také s otevřenými nočními kluby a diskotékami. Počet případů nakažených koronavirem v zemi ale roste a sousední Slovinsko proto zvažuje vyřazení Chorvatska ze seznamu bezpečných zemí.

Chorvatský server HRT cituje mluvčího slovinské vlády Jelka Kacina, který kritizoval především otevření nočních podniků a za nezodpovědné označil Slovince, kteří si už koupili lístky na velké party, které se odehrávají na ostrově Pag.  

Slovinská epidemioložka Bojana Beovićová, ta vede odbornou vládní skupinu, radí Slovincům, aby byli v Chorvatsku extrémně opatrní. Podle jejího názoru by vláda v Lublani měla v příštích dnech přehodnotit volný režim na slovinsko-chorvatských hranicích. Tolik chorvatský server HRT.

Poláci nejsou bratia jako Češi

Polským prezidentským volbám se věnuje například slovenský deník Sme. Jeho komentátor si všímá, že Polsko je velmi často na okraji slovenské pozornosti. Myslí si, že je za tím polská mentalita. Příklon k víře u průměrného Poláka je totiž tak velký, že i konzervativní Slovák by ze srovnání vyšel jako liberál. Poláci nejsou „bratia“ jako Češi, ani historičtí rivalové jako Maďaři.

Sme připomíná, že dění v Polsku má a bude mít vliv na to, jak se bude dařit Slovensku prosazovat vlastní zájmy. Platí to přinejmenším od chvíle, kdy si země v našem regionu řekly, že budou v rámci Evropské unie silnější, pokud budou vystupovat společně. A polský hlas je v rámci Visegraské skupiny ten nejsilnější.

Omezování médií nebo snaha ovládnout kontrolní instituce – to jsou věci, které Polsku vyčítá Evropská unie. Podle deníku Sme je to ale skvrna na celé V4. Během příštích dvou týdnů se rozhodne o novém polském prezidentovi. Budou to také dva týdny, které ukážou, jestli střední Evropa zůstane regionem, kde Slovensko vypadá jako oáza liberální demokracie, nebo se V4 jako celek skutečně posune k evropským hodnotám, uzavírá Sme.

V těžkých časech se lidé obvykle přimykají ke komunitě, do které patří. Nejinak je tomu v případě pandemie koronaviru, píše server Balkan Insight. V komentáři ale varuje před posilováním nacionalistických tendencí, které se objevily už dřív mimo jiné v reakci na migrační krizi, a se kterými mají Balkánci bohaté zkušenosti. 

Poroste teď víc nacionalismus?

Šíření covidu-19 ukázalo, že virus nezná národní hranice, nedělá rozdíly mezi náboženstvími, rasami, chudými nebo bohatými. Smůlu mohl mít jednoduše kdokoli. I nepříjemné okolnosti ale mohou někdy spojit nespojitelné – podle serveru Balkan Insight je dobrým příkladem nečekané společné vystoupení tří prezidentů Bosny a Hercegoviny, kteří vyzvali obyvatele k solidaritě a víře ve státní instituce.

Jakoby koronavirus v Bosně uspěl tam, kde za posledních 30 let selhal celý Západní Balkán. Národnostní napětí ustoupilo do pozadí a lidskost zvítězila nad získáváním levných politických bodů. Znělo to moc dobře na to, aby to byla pravda, píše Balkan Insight. Jak pandemie odeznívá, nacionalistické tendence znovu ožívají.

Balkan Insight připomíná, že západobalkánské země čeká série voleb. A právě ty budou podle serveru příčinou nového posilování nacionalistických tendencí. Obyvatelé Západního Balkánu mají bohaté zkušenosti s politiky, kteří se snaží odvrátit pozornost od domácích problémů taháním za nacionalistické nitky. Balkan Insight doufá, že se aspoň někteří lidé z historie poučili a tentokrát budou hlasovat tak, aby tou nejdůležitější politikou byl rozvoj vzájemných ekonomických vazeb a zajištění prosperity v postpandemické době.

Celý přehled tisku najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související