Slovensko byla země obsazená legionáři, většina Slováků se v Československu ocitla, říká historik

Podle historika Michala Stehlíka se myšlenka Československa poprvé objevila až za 1. světové války. Konstrukt, že Češi a Slováci jsou jeden národ, prý Tomáš Garrigue Masaryk použil, aby před velmocemi vyvolal zdání stabilního státu s jedním silným národem.

Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa

• Upravit
• Smazat

Legenda vypravuje, že někdy v polovině první světové války se v Římě u českého malíře Oskara Brázdy sešli dva významní představitelé našeho odboje: Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik.

Jazyková a kulturní blízkost mezi oběma národy ale nepochybně existovala. Československou myšlenku sdílel i Milan Rastislav Štefánik, který byl Masarykovým žákem na pražské univerzitě.

„Byla to trochu jiná osobnost než Masaryk. Štefánik není vizionář ani k sobě není tak kritický, je to spíš impulzivní lev salónů. Vedle něj je pak takový suchopárný úředník Beneš, který vše zařídí. Ideální trojice, když chcete zakládat stát,“ popisuje s nadsázkou Stehlík

Americký vzor

Československo by nevzniklo nebýt amerických Slováků, kteří si během války vyhodnotili, že spojení s Čechy bude životaschopné. „Slováci neměli žádný historický státní útvar, bylo to etnikum žijící v Horních Uhrách. To zásadní se odehrálo ve slovenských exilových komunitách. Nejvíc Slováků (ve městech) žilo v Pittsburghu nebo Chicagu, ne v Bratislavě,“ podotýká Stehlík.

TGM v Americe

• Upravit
• Smazat

Tomáš Masaryk si vzal dceru amerického podnikatele Charlotte Garrigue v newyorském Brooklynu už v roce 1878. Stejná kuráž a zarputilost, se kterou se původně chudý doktor filozofie prosadil v bohaté americké rodině, mu později pomohla v boji o republiku. Kudy Masaryk v Americe putoval? Kde zažil vrchol své americké cesty? Poslechněte si celý seriál.

Připomíná, že Pittsburská dohoda, na kterou se odvolávali slovenští autonomisté, má v názvu pomlčku, tedy Česko-Slovenská, a píše se v ní o samostatných soudech a správě. „Američtí Slováci si možná představovali, že Praha bude Washington, a Čechy a Slovensko budou dva státy na americký způsob. Ale to v realitě nebylo možné,“ tvrdí.

„Slováci byli tradičně považovaní za jednu z nejloajálnějších národností monarchie,“ doplňuje slovenský historik Matěj Hanula. Na Slovensku prý byl silný i proruský proud, ale po bolševické revoluci v roce 1917 si většina elit osvojila Masarykův program.

Česko(slovensko)

„Na Slovensku ještě mnohde převládá pocit, že Československo bylo hlavně Česko. A někteří politici jsou velmi opatrní v tom, jak se ke společnému státu přihlásit,“ přibližuje tamní zpravodajka Českého rozhlasu Pavlína Nečásková.

Čtěte takéSpolečný stát Čechů a Slováků i podhoubí pro politické spory. Před 100 lety vznikla Pittsburská dohoda

Nejvíce se prý připomíná 25 let Slovenské republiky, oslavy 100. výročí Československa jsou mnohem skromnější. Důležitější je prý 30. říjen 1918 a přijetí Martinské deklarace, ve které Slováci odmítli maďarskou nadvládu a přihlásili k myšlence československého státu – přestože tehdy nikdo nevěděl, k čemu o dva dny dříve došlo v Praze.

Stehlík k tomu poznamenává, že slovenské elity byly relativně úzké a většinové obyvatelstvo teprve postupně zjišťovalo, v jakém státě se ocitli. „Slovensko byla svým způsobem země obsazená legionáři. Nemůžeme to brát tak, že se potkali dva bratři na řece Moravě a řekli si, že půjdou do společného státu,“ glosuje.

Také podle šéfredaktora Českého rozhlasu Plus Petra Šabaty je ve slovenské společnosti silně zakořeněná myšlenka, že na Československu bylo od začátku něco špatně: „Střední a mladá generace to už ale vnímá jinak, a to díky tomu, že se stát rozdělil, jsme společně v Evropské unii a Slováci v Česku studují a pracují. Vztahy se zlepšily a nejsou zaměřené do minulosti, ale do budoucna.“