Slovensko byla země obsazená legionáři, většina Slováků se v Československu ocitla, říká historik

25. říjen 2018

Češi a Slováci spolu 75 let žili ve společném státě, jejich vzájemné vztahy ale procházely nejrůznějšími peripetiemi. Jaké byly na počátku představy obou národů o vznikajícím Československu?

Podle historika Michala Stehlíka se myšlenka Československa poprvé objevila až za 1. světové války. Konstrukt, že Češi a Slováci jsou jeden národ, prý Tomáš Garrigue Masaryk použil, aby před velmocemi vyvolal zdání stabilního státu s jedním silným národem.

Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa

Malíř Oskar Brázda

Legenda vypravuje, že někdy v polovině první světové války se v Římě u českého malíře Oskara Brázdy sešli dva významní představitelé našeho odboje: Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik.

Jazyková a kulturní blízkost mezi oběma národy ale nepochybně existovala. Československou myšlenku sdílel i Milan Rastislav Štefánik, který byl Masarykovým žákem na pražské univerzitě.

„Byla to trochu jiná osobnost než Masaryk. Štefánik není vizionář ani k sobě není tak kritický, je to spíš impulzivní lev salónů. Vedle něj je pak takový suchopárný úředník Beneš, který vše zařídí. Ideální trojice, když chcete zakládat stát,“ popisuje s nadsázkou Stehlík

Americký vzor

Československo by nevzniklo nebýt amerických Slováků, kteří si během války vyhodnotili, že spojení s Čechy bude životaschopné. „Slováci neměli žádný historický státní útvar, bylo to etnikum žijící v Horních Uhrách. To zásadní se odehrálo ve slovenských exilových komunitách. Nejvíc Slováků (ve městech) žilo v Pittsburghu nebo Chicagu, ne v Bratislavě,“ podotýká Stehlík.

Připomíná, že Pittsburská dohoda, na kterou se odvolávali slovenští autonomisté, má v názvu pomlčku, tedy Česko-Slovenská, a píše se v ní o samostatných soudech a správě. „Američtí Slováci si možná představovali, že Praha bude Washington, a Čechy a Slovensko budou dva státy na americký způsob. Ale to v realitě nebylo možné,“ tvrdí.

„Slováci byli tradičně považovaní za jednu z nejloajálnějších národností monarchie,“ doplňuje slovenský historik Matěj Hanula. Na Slovensku prý byl silný i proruský proud, ale po bolševické revoluci v roce 1917 si většina elit osvojila Masarykův program.

Česko(slovensko)

„Na Slovensku ještě mnohde převládá pocit, že Československo bylo hlavně Česko. A někteří politici jsou velmi opatrní v tom, jak se ke společnému státu přihlásit,“ přibližuje tamní zpravodajka Českého rozhlasu Pavlína Nečásková.

Čtěte takéSpolečný stát Čechů a Slováků i podhoubí pro politické spory. Před 100 lety vznikla Pittsburská dohoda

Nejvíce se prý připomíná 25 let Slovenské republiky, oslavy 100. výročí Československa jsou mnohem skromnější. Důležitější je prý 30. říjen 1918 a přijetí Martinské deklarace, ve které Slováci odmítli maďarskou nadvládu a přihlásili k myšlence československého státu – přestože tehdy nikdo nevěděl, k čemu o dva dny dříve došlo v Praze.

Stehlík k tomu poznamenává, že slovenské elity byly relativně úzké a většinové obyvatelstvo teprve postupně zjišťovalo, v jakém státě se ocitli. „Slovensko byla svým způsobem země obsazená legionáři. Nemůžeme to brát tak, že se potkali dva bratři na řece Moravě a řekli si, že půjdou do společného státu,“ glosuje.

Také podle šéfredaktora Českého rozhlasu Plus Petra Šabaty je ve slovenské společnosti silně zakořeněná myšlenka, že na Československu bylo od začátku něco špatně: „Střední a mladá generace to už ale vnímá jinak, a to díky tomu, že se stát rozdělil, jsme společně v Evropské unii a Slováci v Česku studují a pracují. Vztahy se zlepšily a nejsou zaměřené do minulosti, ale do budoucna.“

Hosté:

Michal Stehlík, český historik
Matěj Hanula, slovenský historik
Pavlína Nečásková, zpravodajka Českého rozhlasu na Slovensku
Petr Šabata, šéfrdaktor Českého rozhlasu Plus

autoři: Jan Bumba , ert

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.