Masaryk má na rukou krev krále Karla, říká předseda monarchistů Nohel

22. říjen 2018

Kdyby se monarchie nerozpadla, měli bychom se lépe nebo stejně, myslí si většina Čechů. To vyplývá z průzkumu pro Český rozhlas, který provedla společnosti SC&C ke stému výročí vzniku Československa.

Je to nostalgie? Nebo se na to špatné už zapomnělo? Podle Petra Nohela, předsedy monarchistické strany Koruna Česká, si pozitivní nebo negativní obraz neseme zprostředkovaně.

„Říká se, že kdyby náš poslední blahoslavený císař a král Karel s nabídkou federalizace říše přišel dřív, nebo kdyby nastoupil dřív, tak by se tyto tendence naplnily a naše mocnářství by se podobalo zhruba Velké Británii,“ myslí si Nohel.

Hosté:

Petr Nohel, předseda monarchistické strany Koruna Česká
Jiří Pernes, historik z Oddělení politických dějin ÚSD AV ČR
Karel Hanzl, vídeňský Čech a předseda školského spolku Komenský
Josef Tomeš, historik z Masarykova ústavu a archivu AV ČR

Monarchii rozbil nacionalismus

Historik Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR s ním souhlasí v tom, že to byl nacionalismus, který monarchii skutečně rozbil. „Vidím hlavní příčinu v rostoucím německém nacionalismu. Ten pozvolna narůstal od roku 1848 a vedl k tomu, že se jako reakce na něj radikalizoval nacionalismus český.“

Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa

Malíř Oskar Brázda

Legenda vypravuje, že někdy v polovině první světové války se v Římě u českého malíře Oskara Brázdy sešli dva významní představitelé našeho odboje: Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik.

„Po vypuknutí první světové války byla rozpuštěna říšská rada, pozastavena platnost ústavy a zastavena účinnost všech zákonných norem, které zajišťovaly občanská demokratická práva rakouských občanů, tak to vedlo k tomu, že nakonec Češi už ani nespoléhali tolik na monarchii, ale stále více se dívali i za hranice a podporovali Masarykovu exilovou akci,“ dodává Pernes.

Podle Petra Nohela je asi nejrozšířenějším mýtem o Rakousku-Uhersku ten, že šlo o „žalář národů“. Zdůrazňuje, že k rozkvětu naší národní identity došlo právě v 19. století.

Na správném místě

T. G. Masaryk byl podle Jiřího Pernese správný člověk na správném místě a ve správný čas. V jeho prospěch hrály i vazby na USA díky americké manželce, byl známý i ve Francii a Británii a jako profesor s mezinárodní pověstí dokázal vybudovat zázemí pro rodící se československý odboj.

Monarchista Nohel ale Masaryka příliš pozitivně nevidí. Zmínil i to, že nástupnické státy slíbily, že vyhnané vládnoucí rodině budou vyplácet rentu na důstojné dožití.

„Žádný z těch, kdo se k tomu zavázali, ani ten neustále pravdomluvný Masaryk, to nedodržel. Nedodržel to zcela záměrně a i jeho přičiněním pak blahoslavený Karel v nedožitých 35 letech umírá na zápal plic, protože nemá ani na lékaře. Takže omlouvám se za trochu drsnější výrok, ale v mých očích na Masarykových rukou je krev tohoto svatého krále.“

Co si o tom myslí historik Jiří Pernes? Proč se Československo stalo republikou? A jak dnes žijí vídeňští Češi? Poslechněte si celý speciál.

autoři: Jan Burda , jpr
Spustit audio