Slabá, nemorální a paralyzovaná strachem. Ruská propaganda líčí Evropu v nejčernějších barvách

13. květen 2018

Přímo se dotýkají obyvatel euroatlantického prostoru, míří přímo na amerického prezidenta a dostalo se jim velké mezinárodní pozornosti. „Zkrátka, strategie a taktika dezinformační kampaně ruské vlády jsou na Západě velkým tématem,“ uvádí publicistka Anne Applebaumová na stránkách amerického deníku Washington Post.

Lidé na Západě ale podle ní mnohem méně přemýšlejí o vládní propagandě, kterou Kreml směřuje vůči vlastním občanům. Má to logické důvody – děje se tak nejen daleko od nás, ale rovněž v cizím jazyce. Jenže i tento element by obyvatele Západu měl zajímat, protože se stane důležitým, a to možná dříve, než si myslíme, upozorňuje autorka.

Západ nemůže Rusko nijak ohrozit. Proto je ideální nepřítel, míní Timothy Snyder

Vladimir Putin při poselství o stavu země

Britský deník Guardian přináší ukázku z knihy amerického profesora politologie a historie Timothyho Snydera s názvem Cesta k nesvobodě aneb Rusko, Evropa, Amerika (The Road to Unfreedom: Russia, Europe, America). Kniha vyjde ve Spojených státech po Velikonocích.

Transformace ruských médií se neodehrála přes noc. V roce 2010 byl internet v Rusku poměrně živou platformou, kde lidé s různými názory diskutovali o různých tématech. Jistý vliv měla i nezávislá média a ozývaly se rovněž výrazně opoziční hlasy.

Už tehdy se sice objevovaly negativní příběhy o západním světě, ale daly se najít i ty opačné. O osm let později, po návratu Vladimira Putina do prezidentského úřadu a ostré změně informační politiky, je ale situace zcela jiná.

Z Ruska se přitom znovu nestal Sovětský svaz či totalitní stát s jediným deníkem. V zemi stále existuje množství různých informačních zdrojů. Třeba rozmanité televizní stanice, mnohé s velmi kvalitními zábavnými programy. K dostání je i řada velmi profesionálně vedených deníků, intelektuální i bulvární časopisy a internetové weby. Jenže zdání různorodosti a plurality je velmi ošidné.

I když totiž mají velmi rozdílný styl a formát, drtivá většina médií je v majetku státu anebo Moskvou vlastněných společností. A prezentované příběhy jsou si podle názoru Anne Applebaumové často nápadně podobné. V televizi, která je pro Rusy hlavním informačním zdrojem, pak jasně převládá temný a negativní obraz Západu.

Slabí a nemorální

Nedávno zveřejněná analýza obsahu vysílání tří hlavních ruských televizních stanic nabídla neutěšený obraz toho, co se Rusové dozvídají o Evropě. Estonští a ukrajinští experti v ní zmapovali zpravodajství a politické diskuse od léta 2014 do prosince 2017. A zjistili, že záporné zprávy o Evropě se na těchto kanálech objevovaly v průměru osmnáctkrát denně.

Poměr negativních a pozitivních informací o evropských zemích pak činil osmdesát pět ku patnácti procentům. A v případě některých zemí byl ještě příkřejší. Ve zvlášť černých barvách byla líčena Francie. Americká publicistka za pravděpodobný důvod označuje to, že v posledních prezidentských volbách prohrála podle ní proruská kandidátka Marine Le Pennová na celé čáře souboj s „proevropským soupeřem“ Emmanuelem Macronem.

Trollingová diplomacie. Rusku se přezíravý postoj vůči Západu může vymstít

Vladimir Putin

Když byla diplomatická krize Západu s Ruskem v plném proudu a tři desítky zemí se chystaly vypovědět 150 ruských diplomatů, vymyslelo si ruské velvyslanectví v USA twitterový průzkum.

Většina zpráv, od skutečně významných událostí přes místní vraždy až po obyčejné výmysly typu tvrzení, že německá vláda odebírá děti z rodin a přiděluje je homosexuálním párům, zapadá do okruhu pečlivě vybraných schémat. Každodenní život Evropanů je vykreslován jako trudný a chaotický, obyvatelé starého kontinentu jsou slabí, jejich morálka upadá a chybějí jim společné hodnoty.

Applebaumová podotýká, že ruská média píší o lidech paralyzovaných strachem z terorismu, utečenecká krize se v jejich líčení stále zhoršuje a protiruské sankce se západním státům vracejí jako bumerang. Už teď prý podkopávají evropské hospodářství a poškozují sociální stát. V předkládaném narativu světa ale samotné Rusko žádný takový sociální stát nepotřebuje, neboť jeho občané jsou přece mnohem odolnější.

Naděje neexistuje

Výsledky zmiňovaného výzkumu korespondují s dřívější studií, podle níž je Evropská unie v ruské mediální sféře vykreslovaná jako agresivní a útočné uskupení. Jako organizace, která jednou plánuje použít ukrajinské území pro skladování jaderného odpadu, jindy zase nutí své členy přijímat „rusofobní“ rozhodnutí.

Není těžké uhádnout, co tím taková informační politika sleduje. Applebaumová tvrdí, že určitě není v zájmu ruského státu, aby jeho občané Evropu obdivovali. Ať už pro její demokratický systém anebo vládu práva. A určitě ne pro její vysokou životní úroveň. Vzpomínka na Majdan, kdy mladí Ukrajinci protestovali v Kyjevě s evropskými vlajkami nad hlavou a volali po vymýcení korupce, je prý totiž v Moskvě státe živá a znepokojující.

A vy zase bijete černochy aneb Století ruské protiamerické propagandy

03385044.jpeg

Z mnoha nedávno publikovaných zpráv vyplývá, že ruská organizace s názvem Internetová výzkumná agentura ovlivňovala v roce 2016 americké prezidentské volby. Z rozhovoru na ruském televizním kanálu Dožď je zřejmé, že petrohradská internetová „továrna na trolly“ zaměřovala své tweety a komentáře na sociálních sítích na témata rozdělující společnost jako jsou např. zbraně. Vedle toho se ruští trollové soustřeďovali i na rasovou problematiku.

Pokud se Putinovu režimu podaří Evropu zbavit důvěryhodnosti a učinit jí neatraktivní v očích Rusů, z nichž většina se za Evropany již dlouho považuje, podaří se mu dle mínění americké publicistky zlikvidovat zdroj naděje a možného alternativního modelu.

Pokud se totiž podaří zakořenit dojem, že se Evropa zbláznila, je deformovaná, nebezpečná či dokonce umírá, pak Rusové budou tíhnout k názoru, že se jim žije lépe pod jejich zkorumpovaným autoritářským režimem. Jak ale komentátorka varuje, možná existuje ještě zlověstnější záměr pro nepřetržitý proud špatných zpráv.

Všímá si, že stejným způsobem ruská média líčí i události ve Spojených státech nebo na Ukrajině. Kdyby Rusko očekávalo nebo plánovalo nějaký konflikt s Evropou, diplomatický, ekonomický, politický či dokonce vojenský, přesně touto strategií by se jeho vůdci zřejmě řídili.

Evropu by líčili jako společnost, kterou by silnější a lepší Rusko mohlo, a mělo, lehce zlomit. „Možná je to přehnaně pesimistický pohled. Jenže jak jinak si vysvětlit, proč to všechno Moskva vlastně dělá,“ ptá se v listu Washington Post Applebaumová.

autor: smi
Spustit audio

Související