Škola nemá být přípravou na přijímačky, rozvíjí málo nadaných dětí, upozorňuje Andrys ze školní inspekce

„Odborné studie psychologů a sociologů uvádějí, že v populaci se vyskytuje přibližně 15, někdy až 20 procent nadaných lidí. V případě těch mimořádně nadaných se hovoří o dvou až třech procentech,“ vysvětluje náměstek ústředního školního inspektora Andrys v Interview Plus.

Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Tomu by v případě českého vzdělávacího systému odpovídalo přibližně 180 tisíc nadaných žáků a studentů. Školy jich momentálně ovšem registrují jen zlomek, zhruba 42 tisíc nadaných a tisíc mimořádně nadaných.

Z řeči čísel tedy podle České školní inspekce jednoznačně vyplývá, že stávající vzdělávací systém nedokáže odhalit a odpovídajícím způsobem podpořit nadané mladé lidi.

Nadaný neznamená jedničkář

Zatímco rozlišení mimořádně nadaných jedinců je diagnostická záležitost, kterou musí potvrdit svými závěry odborníci s pedagogicko-psychologickou specializací, rozeznat běžné nadání je problematičtější.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Co trápí ukrajinské uprchlíky na českém vzdělávání? Málo češtiny i nedostatečné zapojování do volnočasových aktivit

„Nadaný člověk je někdo, kdo ve srovnání s vrstevníky disponuje větší šikovností, větším talentem nebo nadáním, a to nikoli pouze v rozumové rovině, ale třeba i v rovině pohybů, uměleckých aktivit nebo sociálních záležitostí,“ upřesňuje Andrys.

Identifikovat takovýto vyšší potenciál vyžaduje od pedagoga specifický individuální přístup ke každému studentovi, kterému ovšem běžná učitelská praxe většinou nenahrává. Zdaleka totiž nemusí platit, že nadaný rovná se úspěšný ve škole.

„Školou může naopak procházet velmi komplikovaně, a to právě proto, že se v něm nepodařilo rozpoznat určité specifické potřeby, které mohou souviset i s jeho nadáním,“ upozorňuje náměstek ústředního školního inspektora.

Takový student pak podle něj může začít zlobit a projevovat se naopak jako někdo, kdo má poruchy chování nebo specifické vzdělávací potřeby.

Čtěte také

Máme zastaralé a předimenzované učivo, přiznává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal

V čem by se tedy měl český vzdělávací systém změnit, aby mu nadaní mladí lidé neprotékali mezi prsty? Učitelé by v prvé řadě měli mít ze strany státu i konkrétní školy takové podmínky, které jim umožní dětem se individuálně věnovat. Pomohl by například menší objem učiva, domnívá se Andrys.

„Pokud se podaří v hodině získat dostatek času na to, aby mnohem více než učitel pracovali žáci, ať už ve skupině, nebo sami formou nějakých aktivizujících činností, tak potom má učitel mnohem více příležitostí identifikovat individuální příběh toho konkrétního žáka a na něj nějakým způsobem reagovat,“ vysvětluje.

Přijímačky v novém?

Taková změna by ovšem nutně vyvolala obavy rodičů, zda bude jejich potomek schopný obstát u navazujících přijímacích nebo kvalifikačních zkoušek. I tady je podle České školní inspekce čas na změnu.

„Předmětové znalosti z češtiny nebo matematiky vypovídají primárně o tom, jak ta konkrétní základní škola připravila konkrétního žáka z češtiny a matematiky, případně kolik peněz měli rodiče na placené kurzy. A o tom to přece být nemá,“ podotýká Andrys.

Testy by podle něj měly v mnohem větší míře ověřovat jiné roviny dovedností, například studijní potenciál nebo schopnost aplikovat znalosti v praxi.

Celé Interview Plus Jana Bumby najdete v audiozáznamu.