Petr Šabata: Záchrana vzdělávání po koronaviru se nekoná. Je to barbarství

17. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Žáci se ve škole testují na koronavirus

Návratem dětí do škol se nevrací vzdělávání do kolejí, z nichž ho vloni 11. března vyhodila epidemie koronaviru. Ty koleje už totiž neexistují. To je jedna jistota pro učitele i děti. Druhá pak, že pro končící vládu školství nikdy nebylo aspoň tak důležité jako průmysl nebo skiaerály. Navzdory všem řečem o prioritě.

Právě proto se středoškoláci vrátí s testováním a rouškami do škol o týden později než hosté zahrádek de facto bez testů a bez respirátorů. Ale to je jen detail, stejně jako nápad zrušit rotační výuku na základních školách, což především pro ředitele znamená stát se ještě více zásobovači, epidemiology, hasiči problémů, hygieniky i psychology…

Čtěte také

Česko nezvládlo pandemii obecně, počty obětí jsou neuvěřitelné. Školy byly od loňského března zavřené nejdéle nejen ve srovnání se všemi sousedními zeměmi.

Mnohem lepší byli pochopitelně vzdělávací šampióni ve Finsku a Estonsku, ale třeba i Francie upřela svým dětem školu jen na 105 dní, kdežto v Česko byly školy zavřené částečně nebo úplně 323 dnů.

Prohloubily se už tak nebezpečné rozdíly ve vzdělávání: z průzkumu ministerstva školství mezi řediteli plyne, že se distanční výuky vůbec nezúčastnilo něco přes 11 tisíc dětí. Je to sice jen asi 1 procento ze všech školáků, ale podle expertů je to jen špička ledovce a nejvíce se to dotklo zase dětí z Ústeckého a Karlovarského kraje.

Celkové škody na vzdělání – ty současné a hlavně budoucí – byly vyčísleny a jsou obrovské.

Výjimečný příští školní rok

Británie, Nizozemsko i další státy se teď chystají do vzdělávání investovat z evropských peněz i vlastních rozpočtů desítky miliard na doučování a další způsoby nápravy koronavirových škod. České ministerstvo školství má na doučování na příští dva až tři roky nachystaných 250 milionů korun.

Čtěte také

A Česko nemíní upřednostnit vzdělání ani v případě, když peníze má – řeč je o 190 evropských miliardách z Národního fondu obnovy.

Sociolog Daniel Prokop a ekonom Štěpán Jurajda upozornili v poznámkách k návrhu, že peníze na obnovu pandemií silně zasaženého základního, předškolního i středoškolského vzdělávání jsou zcela nedostatečné. Nemíří jich dost na jednodušší podporu škol s vyšším počtem vyloučených lokalit, to navrhují zvýšit z 1,5 až na 5 miliard, na doučování a letní tábory – zdvojnásobit na 3 miliardy, na posílení předškolního vzdělávání znevýhodněných dětí, protože právě to má prokazatelně obrovskou návratnost, ani na další pomoc.

Jak Prokop s Jurajdou shrnují: „Na investice do základního vzdělávání dáváme v návrhu méně než na železniční přejezdy a protihlukové zábrany.“ 

Ředitele, učitele, děti i jejich rodiče čeká přitom výjimečný příští školní rok, protože budou muset poskládat vědomosti, vztahy i motivace rozbité v tomto roce covidovém. Vládu to nezajímá.

Petr Šabata

Francouzský filozof Bernard-Henri Lévy v eseji Virus, ze kterého šílíme píše: „Náš vztah ke starým lidem, kteří vegetovali opuštění v domovech pro seniory, je další výraz našeho barbarství.“

Náš vztah k dětem a mladým lidem, jimž jsme nezodpovědně odepřeli část vzdělání a nemyslíme na nápravu, nelze nazvat jinak. I to je barbarství.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio

Související