Dopady covidu na vzdělávání jsou zásadní. Ztráty jdou do desítek miliard, uvažuje ekonom Münich
Stávající vlna šíření onemocnění covid-19 opět silně dopadá na školství. „Situace není jednoduchá. Školy mají co dělat, aby fungovaly,“ říká prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
„Hygiena nestíhá,“ přitakává předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která po zkušenosti ze začátku letošního roku, jako mnoho dalších jejich kolegů, částečně převzala úlohu hygienických stanic. „Žáci jsou o nutnosti odcházet do karantény informováni od nás.“
V přepočtu na budoucí finanční ztrátu způsobenou nižším vzděláním, a tedy i nižšími příjmy, stát přichází o desítky miliard týdně.
Daniel Münich
Čtěte také
„Po zkušenostech z prvními dvěma třídami, kdy jsme po odhalení nakaženého žáka čekali na rozhodnutí hygieny tři dny, se nám v té třídě covid dost rozjel. Dokonce pak musela být třikrát v karanténě,“ ilustruje na případu z gymnázia Nad Štolou.
Ke zlepšení komunikace mezi školami a hygienou by mohl přispět nový komunikační systém, jehož pilotní testování se chystá.
Jako problematické pak Schejbalová vnímá například to, že se testují pouze neočkovaní studenti, ačkoliv přenášet koronavirovou nákazu mohou i jejich očkovaní spolužáci. Naději vidí ředitelka v modelu Test to Stay, kdy je na základě pozitivního výsledku testu odeslán do karantény pouze nakažený žák. Zbytek zůstává ve škole, ale testuje se denně.
Hybridní vs. distanční výuka
Dopady covidu-19 na vzdělávání, jsou velice zásadní, myslí si ekonom z CERGE-EI Daniel Münich. „Hybridní výuka je pro školy ještě mnohem složitější než distanční,“ upozorňuje s tím, že odcházející vláda vlastně nefunguje už od září.
Barbora Taševská, redaktorka, Český rozhlas
Josef Ženatý, redaktor, Český rozhlas
Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR
Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR, ředitelka gymnázia Nad Štolou
Daniel Münich, ekonom, výkonný ředitel Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI
V přepočtu na budoucí finanční ztrátu způsobenou nižším vzděláním, a tedy i nižšími příjmy, stát přichází o desítky miliard za týdny, kdy nemůže školní výuka fungovat běžným způsobem, tvrdí host Tématu dne.
Dostatečně se přitom nedbá ani dopadů na psychické zdraví napříč společností. Ty jsou zatím skryté a mohly by podle ekonoma být větší, než si vůbec myslíme, varuje Münich.
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Jana Burdy.
Související
-
Někteří žáci dobrovolně pokračují v distanční výuce. Jejich školy se zapojily do zkušebního projektu
72 základních a středních škol v Česku se zapojilo do zkušebního projektu ministerstva školství, který ověřuje fungování kombinované výuky.
-
Následky distanční výuky? Není to tragédie, ale téměř 60 procent škol zaostává, ukázala studie
Distanční výuka během pandemie se podepsala na gramotnosti žáků. „Není to tak tragické, aby se mluvilo o ztracené generaci, ale musí se to dohnat,“ říká sociolog Prokop.
-
Distanční výuka nutně není méně kvalitní, maturitní test letos zvládne i osmák, kritizuje pedagog
„Učitelé jasně řekli, že distanční výuka neznamená tak dramatické snížení kvality výuky, vlastně téměř žádné, aby to opravňovalo takto šílený zákrok do maturitní zkoušky.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
