Situace se pořád mírně zhoršuje. Potřebujeme, aby to už skončilo, volají zdravotníci z regionů

Podobná situace je v Uherském Hradišti, potvrzuje ředitel tamní nemocnice Petr Sládek: „Pořád jsme na hranici intenzivní péče – včera jsme museli využít přeložení dvou pacientů do jiného kraje.“

Čtěte také

Šéf asociace nemocnic: České kapacity se vždy dají nějak upravit. Je to lepší než převoz do Německa

Šéf uherskohradišťské nemocnice upozorňuje, že přemístění pacienta v kritickém stavu není logisticky vůbec jednoduché. „Převoz hospitalizovaného v takovém stavu je náročný. Musí se vybrat správný pacient, aby to zvládl a aby mu to přineslo nějaký benefit.“

Také Martin Krušina z Chebu zdůrazňuje rizika takového přesunu: „Mnohdy najdeme jen jednoho či dva, kteří jsou vůbec transportu schopní.“ A připomíná jeden z typických projevů onemocnění – tím je velmi rychlé zhoršení stavu pacienta.

Řešíme věci tak, jak přijdou

Lékař z anesteziologicko-resuscitačního oddělení královéhradecké nemocnice David Doležal je přesvědčen o tom, že pro extrémně vytížené zdravotníky je v současné chvíli prioritou očkování:

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Jednou z odpovědností zdravotníků je i mluvit pravdu o stávající situaci v nemocnicích. A ta je zlá

„Ani tak neřešíme, jestli budeme očkovaní první my, ale hlavně aby byly naočkované rizikové skupiny. Minimálně populace nad 60 let by měla být očkována co nejdřív. To by té situaci ulevilo.“

Zatím se podle Doležala daří věci zvládat. „Zdravotníci i pacienti s jinými problémy, než je covid-19, potřebují, aby už to skončilo. Velká část nemocnice se dnes totiž zabývá covidem,“ shrnuje.

Tisíce hodin přesčasů

Vyčerpanost personálu potvrzuje Renáta Zoubková, vrchní sestra Kliniky anesteziologie, resucitace a intenzivní medicíny (KARIM) Fakultní nemocnice Ostrava:

Čtěte také

Zdravotníci po covidu tolik nevydrží. Už ale nemáme odkud brát, přiznává náměstkyně ostravské nemocnice

„Sestry pracují v náročnějších podmínkách, co se týče ochranných pomůcek. Je to fyzicky zatěžující a trvá to už celkem dlouho.“

Ideální stav vytížení personálu – jedna sestra na jednoho pacienta s umělou plicní ventilací – už nějakou dobu samozřejmě nelze zajistit, připomíná s tím, že za období listopadu a prosince nechávala proplatit tři tisíce hodin přesčasů jen pro lůžkovou část KARIM. „To jsem zatím nezažila,“ dodává.

Pracovní povinnost je na škodu

Kritický nedostatek personálu se stát snaží řešit povoláním studentů vyšších ročníků medicíny a dalších lékařských oborů. Koordinátor mediků z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Filip Hrdlička ale upozorňuje na negativa pracovní povinnosti.

„Medici mají prezenční praktika, přednášky i povinné směny,“ připomíná s tím, že pokud je vše na dobrovolné bázi, může si každý naplánovat směnu tak, aby časově vycházela vstříc jeho studijním závazkům.

„Pokud je tam ale ta povinnost, student se musí přesunout do místa svého bydliště a nemůže být přítomen na prezenční výuce. Jde o studenty 5. a 6. ročníků a bude to mít pro ně v rámci studia velké následky,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Věry Štechrové.