Apolena Rychlíková: Jednou z odpovědností zdravotníků je i mluvit pravdu o stávající situaci v nemocnicích. A ta je zlá

Vedení nemocnice ústy svého tiskového mluvčího Vladislava Podrackého přispěchalo s originálním vysvětlením: pan primář Stanislav Adamec je prý „přepracovaný“.

Čtěte také

Nemocnice v Chebu uzavřela až do odvolání porodnici i oddělení šestinedělí

Jak by také nebyl: chebská nemocnice byla v rámci KKN vždycky opomíjenou popelkou, na letité stížnosti, že ve špitále není dostatek pracovníků a že se tam vyplácejí neadekvátní mzdy, po léta nikdo nereagoval. A pak přišla pandemie koronaviru a spolu s ní začali mizet i další zaměstnanci. Jsou nemocní, nebo se musí starat o rodiny.

„Na dvanáctihodinové směny máme maximálně tři sestry, v noci dvě a sanitáře,“ uvádí primář Adamec bez okolků a dává tím nahlédnout do útrob fungování nemocnice. Tu přitom stihnul podobný osud jako řadu dalších menších regionálních nemocnic: zůstaly mimo veškerý politický zájem a teď, když je koronavirová situace v Česku ve své nejhlubší krizi, na to doplácejí.

Může zaměstnancům nemocnic jejich zoufalou upřímnost vůbec někdo vyčítat?

Dopady regionálních nerovností ve zdravotnictví

Reakce vedení nemocnice se bohužel nedá označit jiným slovem než nehoráznost. Namísto toho, aby své zaměstnance KKN podpořila v zatím největší zkoušce jejich dosavadní lékařské kariéry, dál jim svými výroky podkopává nohy a veřejně primáře dehonestuje.

Čtěte také

Nejhorší na světě jsme kvůli antigenním testům a nedodržování opatření, tvrdí ministr zdravotnictví Blatný

Jenže jaký to má smysl zvlášť ve chvíli, kdy si tu celá řada lidí stále myslí, že covid-19 je jen nějaký výmysl, a dokonce se objevují dezinformace o tom, že sestry a lékaři dostávají příplatky za to, aby falšovali počty nakažených? Vytvářet falešný dojem a dělat, že se vlastně nic neděje, by od zdravotníků a zdravotnic přitom bylo krajně nezodpovědné: jak by potom pacientům měli vysvětlovat, že pro ně v nemocnici není místo, nebo že není nikdo, kdo by se o ně mohl adekvátně postarat?

Cheb je přitom druhé nejpostiženější město v České republice a počty nakažených jsou zde úplně alarmující. Jak uvedl iRozhlas, 14 pacientů už muselo být z chebské nemocnice převezeno do okolních zařízení: do Rakovníku, Mariánských Lázní nebo Prahy.

Interní zdroje z nemocnice mluví o tom, že zatím se každému nemocnému dostalo odpovídající péče. Jenže strach, jak dlouho bude možné takto kritickou situaci udržet, sílí.

Antonín Jalovec, starosta Chebu, navíc uvedl, že jeho žádost o doktory a sestry z Armády ČR, kteří by personál v Chebu posílili, byla ministrem Janem Blatným (za ANO) nejprve zamítnuta. Teprve po urgenci se ministerstvo uvolilo a Chebu poslalo osm lůžek intenzivní péče. Jenže chybí personál, a tak v Chebu zavřela i tolik potřebná porodnice.

Apolena Rychlíková|foto:Jan Bartoněk,Český rozhlas

Regionální nemocnice, ty ve znevýhodněných krajích, jako je Karlovarsko nebo Ústecko především, dlouhodobě trpí nedostatkem zájmu ze strany centra republiky. Politici a političky ve vládě jakoby neviděli jiný svět než ten, který je bezprostředně obklopuje. Nejenom sever a západ republiky přitom postihuje celá řada problémů, které spolu přímo souvisí. Oslabující se zdravotnická péče patří k těm nejvážnějším z nich. Oproti dřívějšku jsou však nynější dopady regionálních nerovností ve zdravotnictví až mrazivě hmatatelné.

Autorka je komentátorka serveru A2larm