Situace evropských Romů se v pandemii zhoršila. Za problémem je skrytý rasismus, píše Die Presse

Když Noah Leidinger v únoru během výkonu své civilní služby v zahraničí poprvé překročil hranice romského ghetta v bulharské Sofii, nemohl uvěřit vlastním očím. „Poměry v podobných ghettech jsem sice znal z vyprávění a fotek, ale vidět to v realitě je opravdu úplně jiná zkušenost,“ popisuje svůj zážitek Leidinger.

Čtěte také

Mezinárodní výzkum s českou účastí poukazuje na nedostatek objektivních informací o Romech v učebnicích základních škol

Mizérie Romů v Sofii není ojedinělým případem. K Romům patří asi deset až dvanáct milionů Evropanů, přičemž podle definice Evropské unie pod tento pojem spadají také Sintové, Jenišové, kočovníci a další srovnatelné menšiny.

Jsou nejvíce znevýhodněnou sociální skupinou prakticky ve všech členských státech, zejména ve střední a východní Evropě a na Balkáně.

Co se týká přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a práci, spadají Romové až na samotný konec pomyslného žebříčku.

Co se týká přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a práci, spadají Romové až na samotný konec pomyslného žebříčku. Jak dokládají mnohé výzkumy, příčinou je hluboce zakořeněný odpor většinového obyvatelstva vůči romské populaci.

Noah Leidinger tento pohled může potvrdit na základě svých zkušeností s prací s romskými dětmi v Sofii. „Jádrem problému je skrytý rasismus. Jisté politické strany, a to i ty středové, rasismus využívají ve svých kampaních.“ A to podle Leidingera komplikuje řešení problému.

Pandemie všechny problémy zesílila

Pandemie covidu-19 navíc všechny problémy zesílila. Ukazuje to v dubnu zveřejněná studie Evropské sítě romských organizací, známé pod zkratkou ERGO. Výzkum, který si nechaly vypracovat Evropská unie a německé ministerstvo zahraniční, se opírá o více než 1 500 rozhovorů s Romy v sedmi unijních státech, Turecku a šesti zemích na Balkáně.

Čtěte také

Romský koncentrák v Letech boří mýtus, že Češi byli za války jen oběti, píše rakouský deník

Většina dotázaných uvedla, že nemá spolehlivý přístup k pitné vodě, plynu, elektřině, internetu a komunálním službám. V průběhu pandemie také například 60 procent západobalkánských Romů ztratilo příjmy, přitom většina z nich si vydělávala jako pomocná síla v domácnostech nebo na sklizních. Velká část z nich navíc neměla uzavřené zdravotní pojištění.

Svou roli ale hraje také fakt, že zdravotní stav Romů je výrazně horší. Častější výskyt cukrovky, astmatu nebo zánětu průdušek pak zvyšuje riziko těžšího průběhu covidového onemocnění.

Ghetta oficiálně neexistují. Romové ale někdy nemají ani adresu a nemohou tedy dostávat například sociální dávky.

Zároveň se kvůli chybějícímu přístupu k internetu většina romských dětí nemohla zúčastnit dálkové výuky a žáci tak promeškali třeba i celý školní rok.

„Když žijete s devíti dětmi v chatrči, na digitální výuku můžete zapomenout,“ popisuje zkušenost s romskými dětmi v Sofii Leidinger.

Situaci navíc komplikuje skutečnost, že ghetta oficiálně neexistují. Tamní lidé ale někdy nemají ani adresu a nemohou tedy dostávat například sociální dávky.

Kroky EU nejsou dost účinné

Podle deníku Die Presse nicméně Evropská unie pro zlepšování situace Romů nepodniká dostatečně účinné kroky. V roce 2011 sice přijala strategický rámec pro romskou menšinu, k viditelně pozitivnímu výsledku to ale nevedlo.

Čtěte také

Muzeum romské kultury vydává první svazek vzpomínek Romů a Sintů

„Cíle této strategie nebyly naplněny v žádné z politických oblastí,“ kritizovala ve své zprávě Nadace Open Society Foundations maďarsko-amerického miliardáře Georga Sorose, která se romskými právy dlouhodobě zabývá.

To ostatně přiznává také Evropská komise, když loni vydávala už zmíněnou novou strategii pro romskou menšinu, která má platit do roku 2030. Ani tento dokument ale nemusí být dostatečný, protože její cíle nejsou pro členské státy závazné, uzavírá rakouský deník Die Presse.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata pro vás vybral Jakub Rerich.

Končí v ruské politice hra na systémovou opozici, která není žádnou opozicí? Starý kontinent by měl v přístupu k uprchlíkům obnovit evropského ducha humanity, myslí si německý novinář Schäfer. Jak se pod vlivem extrémního počasí proměňuje americký Utah? A mořské želvy díky oteplování vyhledávají svá hnízdiště stále více severněji.