Seriál Noc kostelů

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Každý rok otevírá Noc kostelů brány velkých chrámů i malých kostelíčků,hradních i zámeckých kaplí. V programech najdete koncerty, výstavy, divadelní představení, přednášky i komentované prohlídky. Přesvědčit se můžete 24. května od 18 hodin.

Zájem o Noc kostelů každým rokem stoupá nejen ze strany návštěvníků, ale také církevních představitelů. Během loňské noci otevřelo své brány po celé zemi více než 1200 kostelů, které přilákaly více než 400 000 lidí. Některé z nich jsme navštívili také s naším mikrofonem a připravili seriál, který připomene některé z významných památek hlavního města.

Pondělí 20.května: Noc kostelů - Vyšehrad
Úterý 21. května: Noc kostelů - Panny Marie pod řetězem
Středa 22. května: Noc kostelů - Martina ve zdi
Čtvrtek 23. května: Noc kostelů - Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského
Pátek 24. května: Noc kostelů - Stětí sv. Jana Křtitele

Vyšehrad
Vyšehradské pověsti povýšily toto území na jedno z nejpamátnějších míst českého národa. Dozvídáme se o něm v průběhu 10. století, kdy zde vzniká opevněné hradiště, které dokládají přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně už v polovině 10. století. Nejslavnější éra, která je připomínána také v chrámu, přichází během vlády Vratislava II. Vyšehrad se stal jeho sídlem a byly zahájeny velkolepé přestavby. Kromě zesíleného opevnění a stavby zděného paláce, byl založen také nový chrám, bazilika sv. Vavřince, románskou rotundu sv. Martina a kolem roku 1070 založil také Vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo papeži. Nadřazenost Vyšehradu nad Pražským hradem končí až korunovací Vladislava v roce 1140. dnes je toto místo Národní kulturní památkou, kterou v seriálu poznáváme s doc. Alešem Opatrným a doc. Petrem Kubínem z Katolické teologické fakulty.

Vyšehrad

Pokud se rozhodnete navštívit Vyšehrad, čekají vás komentované prohlídky s historikem, nahlédnutí do Klenotnice vyšehradské baziliky, varhanní koncert i koncert staré hudby. Novinkou letošního roku je možnost prohlídky varhan.

Panny Marie pod řetězem
Klášterní kostel Panny Marie pod řetězem vybudovali Johanité na počátku druhé poloviny 12. století nedaleko Juditina mostu. Tento řád do Čech uvedl kníže Vladislav II. po návratu z druhé křížové výpravy. Počátky tohoto řádu přitom nacházíme jako důsledek první křížové výpravy, kterou vyvolal v roce 1095 papež Urban II. ve snaze osvobodit svatá místa. Krveprolití při dobývání Jeruzaléma, které dodnes připomínají kroniky, neprovázela pouze radost z vítězství, ale následně také pokání, které se stalo impulzem pro vznik různých společenství poskytujících pomoc, lékařskou péči a ochranu.

Kostel Panny Marie pod řetězem

V letošním roce uplyne 900 let od založení řádu, který dnes známe jako Řád maltézských rytířů, chcete-li jako Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě. Do dějin přitom jeho členové vstoupili jako Johanité, Špitálníci sv. Jana nebo Špitální bratři sv. Jana Křtitele Jeruzalémského či Rhodští rytíři. Své působení v péči o nemocné a strádající ve Svaté zemi rozšířili později především na ochranu poutníků i jejich útulků. Nejmenší nezávislý stát na světě jsme v seriálu navštívili s PhDr. Milanem Bubnem z Katolické teologické fakulty.

V kostele Panny Marie pod řetězem si v letošním roce můžete připomenout 900 let Maltézského řádu. Zároveň je zde připraven varhanní koncert s violou i komentované prohlídky chrámu.

Martina ve zdi
Tento kostel byl vystavěn nejprve v románském slohu na přelomu 70. a 80. let 12. století, snad na místě dřívější románské kaple. Příslušel k němu hřbitov, škola a své jméno propůjčil i přilehlé osadě Újezd sv. Martina. Během let prošel velkou řadou přestaveb a nesloužil vždy jen církevním účelům. Když byl v 18. století z rozhodnutí Josefa II. zrušen, byly zde vystavěny obchody a byty, jak dokládají ještě fotografie z počátku 20. století.

Kostel Martina ve zdi

Dnes si ve zdech chrámu můžete všimnout například zazděných dveří. Pražská asanace mnohé uvedla do původního stavu, ale nepodařilo se obnovit úplně vše. Například přístup na kostelní věž je dnes možný pouze přes štafle, ze kterých musíte přelézt na skoby ve zdi a teprve po té otevřít dveře ve výšce druhého patra a vstoupit na schody do věže. I takové akce jste mohli s farářem Mikulášem Vymětalem během minulých Nocí kostelů absolvovat.

V letošním roce se u Martina ve zdi rozhodli vsadit na děti, pro které připravili speciální prohlídky, navíc si můžete poslechnout čtení z místní černé kroniky plné žákovských nezbedností i skutečných zločinů. Přichystána je také ekumenická módní přehlídka představující taláry různých církví a řada dalších zajímavostí.

Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského
Tento chrám je po celém světě spojován především s Pražským Jezulátkem, ale skrývá mnohem pestřejší minulost. Kostel nechali postavit v letech 1611 – 1613 německy mluvící luteráni a zasvětili Nejsvětější Trojici. Po bitvě na Bílé hoře císař Ferdinand II. luteránům kostel odebral a předal do správy bosých karmelitánů, kteří zahájili velké přestavby. Pod kostelem vybudovali kryptu, přistavěli klášter, celý chrám otočili o 180 stupňů a zasvětili Panně Marii Vítězné a sv. Antonínu Paduánskému.

Kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského

Po zrušení kláštera byl areál předán do péče Maltézským rytířům a v roce 1993 se vrátili členové řádu bosých karmelitánů. V seriálu uslyšíte více o dějinách řádu a kostela od převora Petra Glogara, Pražské Jezulátko představila Eva Lukášová z NPÚ a katakombami nás provedla Julie Mazůrková.

Kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského, kde je uctíváno světoznámé Pražské Jezulátko, nabízí v letošním roce koncert ve znamení snoubení žánrů. Uslyšíte nejen duchovní nebo vážnou hudbu, ale prostor získá také hudba filmová nebo jazz.

Stětí sv. Jana Křtitele
Poslední pozvánkou na Noc kostelů bude prohlídka místa, které odborníky „trápí“ už od 70. let minulého století, kdy zde byl zahájen archeologický průzkum. Nabídl naprosto ojedinělé nálezy, které nemají srovnání. Obdiv získaly také malby z počátku 13. století, které jsou svou kvalitou srovnatelné s pracemi u královského dvora. Čím bylo toto místo tak významné, že mu byla věnována tak velká pozornost?

Současný románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech má pod sebou ještě 3 předchůdce, které mohou návštěvníci spatřit například při Dnech evropského dědictví. Archeologové si zde už v 70. letech prosadili podlahu, kterou je možné kdykoliv odstranit. V současné době se sice rozhoduje o opětovném zasypání nálezů kvůli jejich degradaci, kterou se nepodařilo zastavit ani různými přípravky, ale k tomu by ještě v letošním roce dojít nemělo.

O kostel pečuje Občanské sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech, které dokázalo získat prostředky na opravy chrámu i renovaci maleb, která probíhala v loňském roce. Současně byly zrestaurovány také zvony v blízké zvonici. Členové sdružení otevírají chrám několikrát ročně a pro návštěvníky připravují zajímavé přednášky odborníků. V seriálu jsme vyzpovídali dva: archeologa Zdeňka Dragouna a kunsthistorika Jana Royta.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

V letošním roce vás během Noci kostelů čekají komentované prohlídky s vyprávěním o místních malbách a otevřena bude také zvonice.